Úvod > bydlení > Pro koho se (ne)hodí penzijní připojištění?

Pro koho se (ne)hodí penzijní připojištění?

Rubrika: Souvislosti    Vyšlo:
Autor:    Foto: SXC
Pro koho se (ne)hodí penzijní připojištění?

Penzijní připojištění je jedním z nejznámějších finančních produktů, který u nás vlastní převážná část obyvatelstva v produktivním věku (cca 4,6 milionu občanů). Důvodů pro tento stav existuje hned několik – ať už se jedná o na první pohled výhodnou státní podporu, přes příspěvky od zaměstnavatele až po skutečnost, že vám tento způsob odkládání prostředků na stáří nabídnou prakticky všude – na přepážce vaší banky, v pojišťovně nebo prostřednictvím vašeho finančního poradce.
 
O podmínkách, za jakých můžete tímto způsobem spořit, bylo napsáno již mnoho článků – a my se zde nehodláme opakovat. S penzijním připojištěním je však spojena také celá řada mýtů a polopravd, z nichž jsme vybrali dva, které se v tomto článku pokusíme rozptýlit.

 

 

Mýtus první: státní podpora dělá z penzijního připojištění velmi atraktivní produkt
Pokud vám dnes stát ke každé pětistovce, kterou do fondu vložíte, přispěje 150 Kč (o nových podmínkách, které budou platit od roku 2013, vás budeme informovat v dalším článku), získáváte na první pohled velmi atraktivní zhodnocení na úrovni 30 % plus výnos penzijního fondu (v posledních letech typicky na úrovni 1 – 3 % ročně).
Ale pozor, takového výsledku dosáhnete pouze v prvním roce trvání penzijního připojištění.
 
Příklad:
Pan František (27 let) pracuje jako montér a měsíčně si na penzijním připojištění odkládá 500 Kč, k nimž dostane od státu dalších 150 Kč. Za první rok si tak do fondu uložil 12 x 500 Kč = 6000 Kč, k nimž mu stát přispěl dalších 12 x 150 Kč = 1800 Kč. Penzijní fond dále připsal zhodnocení na úrovni 100 Kč. Celkově tak pan František získal 7900 Kč z 6000 Kč vložených, což by teoreticky znamenalo výnos cca 31,7 % ročně.
V dlouhodobém horizontu již však situace zdaleka tak růžová není.
 
Předpokládejme, že pan František bude spořit do 62 let, poté peníze vybere. Za dobu 35 let do fondu vloží 210 000 Kč (35 let x 6000 Kč ročně). Stát mu za tu dobu přispěje 63 000 Kč (35 x 1800 Kč) a penzijní fond připíše výnosy v hodnotě 200 000 Kč. Na konci tak bude mít pan František naspořeno 473 000 Kč, což znamená již daleko méně lákavý průměrný roční výnos cca 2,35 %, který stěží pokryje inflaci. O reálném zhodnocení zde příliš hovořit nelze. Podobnému efektu podléhá také možnost snižování daňového základu při ukládání větší částky peněz (nad 500 Kč měsíčně dnes, nad 1000 Kč měsíčně od roku 2013).

 
Penzijní připojištění proto doporučujeme spíše lidem, kteří nehodlají podstupovat příliš velké riziko (ale také nemohou dosáhnout reálného zhodnocení) nebo mají relativně blízko do důchodu (cca 5 až 15 let). Mladším lidem lze doporučit spíše odvážnější investice do instrumentů, u nichž existuje vyšší riziko kolísání hodnoty investice, ovšem s vidinou vyššího zhodnocení.

 

 

Mýtus druhý: ať budu spořit jakoukoliv částku, díky státnímu příspěvku se zajistím na stáří
 
Paní Julii je 33 let, pracuje jako kadeřnice. Rozhodla se, že si bude spořit na důchod, ale jelikož se jí nechce obětovat příliš mnoho peněz ze svého příjmu, odkládá si pouze 200 Kč měsíčně (2400 Kč ročně). Paní Julie plánuje odejít do důchodu přibližně po 30 letech, během nichž si tak naspoří 72 000 Kč (úroky a státní podporu v této úvaze pomineme, neboť jsme si již ukázali, že stěží pokryjí inflaci).
 
Paní Julie se dožije 83 let, své úspory na stáří by tedy měla čerpat po dobu 20 let, což znamená, že ze svých úspor může každý měsíc čerpat zhruba 300 Kč. Tato částka jí bohužel nebude stačit ani na jednu krabičku léků.

 

 

Pokud vás tato problematika zaujala a rádi byste se na stáří připravili zodpovědněji než paní Julie, navštivte naši poradnu, kde vám rádi pomůžeme získat další informace.


Mohlo by se hodit


reklama