Úvod > bydlení > Co je to design a kdo je designer. Ten český i světový…

Co je to design a kdo je designer. Ten český i světový…

Rubrika: Design    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto: MgA Zdeněk Pudil
Co je to design a kdo je designer. Ten český i světový…

Design dnes prožívá velký boom v celé řadě odvětví a 21. století bývá právě označováno jako století designu, říká designer Zdeněk Pudil. Své názory a postřehy formuje z pozice úspěšného profesionála, a to nejenom evropské úrovně…
 
Z vašich prací je patrné, že máte velmi nadčasový pohled „na věc“. Je tohle základní vlastnost designera?

Dobrý designér by měl klást důraz na nadčasovost a skutečné hodnoty. Aby se nějaký výrobek stal nadčasovým, je potřeba namíchat ty správné ingredience. Originální nápad, správnou funkci, vhodný tvar a komerční úspěch. Použil jsem slovo vhodný, protože ne každý nadčasový produkt potřebuje atraktivní design, jak si dnes lidé mylně vykládají. Co se týče mého pohledu na design, baví mě hrát si s minimalismem i futurismem, nechávám se inspirovat nejnovějšími technologickými novinkami i věcmi, které tady už jsou tisíce nebo miliony let. Vlastně často medituji o tom, co pro designéra znamená být nadčasový. V postmoderním smyslu je celý svět, ve kterém žijeme, nějakým způsobem nadesignován. Nadčasový design mají nejen nástroje, které člověk používá již stovky let, ale také stromy, keře, lastury, kobylky nebo bakterie. Pro designéra je podstatné si uvědomit, že kolem nás existuje bezpočet organismů v dokonalých formách, a jeho úkolem je tuto skutečnost vnímat a sledovat nejnovější vědecké poznatky. Právě revoluční materiály jako nanovlákna, kompozity a organické směsi dovolují designérům experimentovat s nevídanými tvary a realizovat ty nejbláznivější nápady a sny.  

 
1                                                         2
 

Dá se říci, že jste prošel, nejenom v rámci profese, kus světa. Vaše zatím poslední ,,štace“  – Spojené arabské emiráty, bývá označována jako vyspělá země. Ale co svět designu? Je sevřený pískem tamní pouště anebo otevírá evropskému designerovi nový směr?

Je třeba dodat, že v globálním měřítku se úspěch designu týká hlavně průmyslově vyspělých států. To, co se nyní děje ve Spojených arabských Emirátech, zatím nemá nikde na světě obdoby. Ostrovy ve tvaru palem viditelné z vesmíru, téměř kilometr vysoký mrakodrap, jediný sedmihvězdičkový hotel na světě a dokonalá dálniční síť jsou pouze zlomkem rozsáhlého stavebního boomu v SAE. Jako rozechvělá fata morgana se nad rozpálenou pouští vzpínají desítky nových výškových budov, až se člověku nechce věřit, s jakou rychlostí probíhají v nesnesitelném vedru stavební práce. Své nejnovější vize zde  realizují slavní světoví architekti jako Zaha Hadid, Rem Koolhaas nebo Jean Nouvell. Vládci SAE jsou doslova posedlí moderní architekturou a pochopitelně také designem, supersportovními auty a módou. Užité umění je charakteristické bohatou ornamentální výzdobou, luxusními materiály a odkazem na tradiční řemeslo. Evropanovi zvyklému na města v jednotném stylu se v Dubaji zatočí hlava, protože s tím si tady nějak hlavu nelámou. Vedle mrakodrapů v internacionálním i arabském stylu tak stojí kýčovitá nákupní centra ve stylu italské renesance, Egypta nebo čínského císařského města. 

    
3                                                4                                               5
 

Jedna věc je design v „české kotlině,“ druhá – design ve světě. Co je určující v tom světovém a co nás zpomaluje v tom českém?

My Češi máme trochu zlozvyk sami sebe vnímat jen ve dvou polohách. Buď jsme nejlepší na světě a všem ostatním radíme co dělat, a nebo máme zase depresi z toho, že jsme beznadějně zaostalí. Jsme teprve na začátku a nemůžeme čekat, že se vyrovnáme zemím jako Švédsko nebo Holandsko, které mají za zády desítky let prosperující tržní hospodářství, a navíc již dlouho do designu investují a chápou jeho význam v průmyslu. Nemyslím si ale, že přijímat s otevřenou náručí globalizaci a světovost za každou cenu je zrovna rozumné, zvláště poté co mám možnost být nějakou dobu „tam venku“. Máme přece vlastní bohatou kulturní a průmyslovou tradici. Češi by se měli přestat honit za vysněným západním životním stylem, probrat se a uvědomit si, že ta naše přemoudřelost, cimrmanovství  a svéráznost jsou vlastně unikátní.  Právě v tom vidím poselství pro český design. Nemůžeme se sice kvantitativně rovnat světovým designérským mocnostem, ale můžeme do designu přinést svérázný důvtip a originální řešení, smysl pro detail a kvalitní zpracování.  

  
6                                            7 

A co mekka designu Itálie. Ostatně, i Vy jste do ní vkročil…

Možná máte na mysli měkce tvarované umyvadlo, které jsem navrhl pro firmu Polytrade CE. Víte, o designu koluje mýtus, že organické tvary jsou charakteristické výhradně pro italské návrháře, ale to je velký omyl. Dnes vzniká biodesign po celém světě, a nikdo už nemá šanci poznat podle tvaru, zda výrobek pochází z Francie, Velké Británie, USA nebo Koreje. Ačkoli je pravda, že projektu nové kolekce umyvadel Feeling of Hi Macs  se účastnil také architekt Alberto di Stefano a firma Imarmitaliani.
Dnes je už trochu přežitek diferencovat design na italský, francouzský, švédský apod. V Itálii pracují designéři z Japonska, Koreje i východní Evropy. Vy chcete asi znát můj názor na nábytek, ale já bohužel neustále rád mluvím o autech... A vidíte to je zajímavé, že zatímco design italských aut lze označit za elegantně konzervativní, jejich nábytek je vždy na extravagantní špičce. Všichni umělci se kdysi jezdili učit malovat do italských měst a nepochybuji, že Italové dostanou nějaké to umělecké nadání darem již od kolébky. Po mé poslední návštěvě Turína jsem měl však pocit, že usnuli na vavřínech a ztrácejí tempo proti zbytku Evropy. 

  
8                                                                   9
 
 

Neušlo mi, že vaše dosavadní tvorba je poměrně pestrá, od futuristického vozu, přes přesýpací hodiny, pohřební schránku až po dvoububnovou pračku a mnoho dalších. Čím je to dáno? I designer se musí hledat?

Na VŠUP jsem měl moře času vyzkoušet si mnoho projektů. A čím víc nároků na sebe člověk klade během školy, tím větší šanci má pak uspět se svými schopnostmi na trhu, protože v reálném životě designéra jde hlavně o obchod. Dnes většina firem preferuje specialisty na určitý obor nebo počítačový program, ale pokud chcete jednou založit vlastní firmu, naopak vidím velký záběr jako výhodu. Co se týče fantazie, tak na sobě nepozoruji nějaké hranice nebo omezení. Nejradši bych dělal vše. Občas v sobě cítím výbuchy energie a nadšení jít neustále dál, „where no one goes and nobody knows“ a překonávat sám sebe. Zde ve Spojených arabských emirátech pracuji jako designér veletržních stánků. Být doslova v centru světového dění, novodobém Babylonu kde se střetává západní a východní kultura, je sice unikátní zkušenost, ale začínám na vlastní kůži pociťovat limity, které obnáší specializace na jediný obor. Proto se už nyní věnuji i dalším projektům. Navrhuji kolekci nábytku pro velkého českého výrobce, luxusní interiérové doplňky pro noční kluby v Dubaji a s kolegy ze studia Francisdrake rozjíždíme kreativní tým se sídlem na Moravě.

 
10                                                                     11
  
 

Design pracuje s materiály a střídá je tak trochu podle nálady, řekla bych jako laik. Zajímá mne, na jakou vlnu se naladil do příštích let v oblasti nábytkářství?

Začínáme být již přesyceni minimalismem, i když jsou stále designéři, kteří jsou minimalismu věrni a posouvají jej dál, například díky ekologickým materiálům. S novými technologiemi se budou neustále vyvíjet nové tvary a formy nábytku, které byly pro dřívější klasické výrobní metody jen utopií. Začnou se stírat hranice mezi jednotlivými kulturami, na evropském nábytku se začnou zcela jistě objevovat orientální vzory, v Asii zase budou nadšeně přejímat evropský čistý styl. Schizofrenie tvarů a materiálů se bude dále prohlubovat, přestaneme již rozeznávat hranici mezi vkusem a kýčem, protože každá kultura chápe kýč trochu jinak. V urputné snaze bránit dobrý vkus budou jedni designéři usilovat o co největší očištění a odlidštění prostoru, zatímco druzí budou reagovat ještě větší helénistickou dekadencí. Zároveň se však lidé začnou vracet ke klasice a poctivému nadčasovému nábytku.
 
Jak člověk s vizí, zkusíte si tipnout, co nás čeká a nemine ve světě designu?

Design chápu jako stvoření hmoty skrze člověka a nejvyššího stvořitele, Boha. Tak jako je v přírodě a univerzu bezpočet krásných objektů a forem, které se podle jakéhosi klíče neustále vyvíjejí kupředu, také design je vlastně dalším samovolným vývojem hmoty. Proč samovolným? Nemáte tak trochu pocit, že technologie si už také žije svým vlastním životem? Člověk se jí začíná stále více podřizovat, a pozoruji to všude, dnes a denně. Je to otázka dotýkající se samotného základu lidství a svobodné vůle. Stále více necháváme techniku, aby pracovala a myslela za nás. Nejspíš i díky tomu budou designéři schopni tvořit rychleji a efektivněji v nevídané škále materiálů a tvarů, ale sami se stanou také marketingovým nástrojem pro komerční výrobky, které vlastně nepotřebujeme. Je bezpochyby dobře, že budeme schopni mnohem více multimediálně tvořit a komunikovat. Design bude stále chytřejší a interaktivnější, bude díky vyspělým technologiím i komunikovat za nás. Takže se budeme válet na své hypermoderní pohovce, která bude za nás posílat smajlíky do celého světa, ale měli bychom si dát pozor, abychom se v takovém světě nakonec neztratili. Mě osobně víc zajímá, jestli si za dvacet let budu moct lehnout pod svůj oblíbený strom, poslouchat šumění větru v korunách a vychutnat si dobré víno při západu slunce, než jestli si pořídím počítač, mobil a mikrovlnku v jednom. 


Kdo je MgA Zdeněk Pudil


Kus dětství prožil s rodiči na Maltě a půl roku v divokém Jemenu. Zde se poprvé setkal s arabskou kulturou. Na vysoké škole VŠUP stážoval ve Vídni, kde se podílel na organizaci první výstavy českého designu v Rakousku „Czech This Out“. Krátkou dobu rovněž pobýval u profesora Luigi Colaniho v Německu a v designérském studiu Idea v italském Turíně.
 
V Německu pracoval na laminátové karoserii pro aerodynamický kamion, který bude prezentovat firmu Siemens na olympiádě v Pekingu. Nyní tvoří ve Spojených arabských emirátech, ale současně také v Čechách.

 

Fotografie v textu:
 

1. Emirates towers, krásný příklad moderní arabské architektury.

2. Da Vinci Rotating Tower bude technicky nejzajímavější budova v cele Dubaji. Každé patro bude rotovat, takže budova může volně měnit tvar a větrné turbíny mezi patry navíc produkují vlastní energii.

3. Jean Nouvell, budova nového Louvru v Abu Dhabi s gigantickým slunečním štítem bude stát hned vedle Guggenheimova muzea. Předpokládané datum dokončení: 2012.

4. Jean Nouvell, Dubai Opera House v Dubaji je navržena ve tvaru útesu nebo vodopádu a je kryta perforovaným světelným štítem.

5. Burj Al Arab, nejvyšší hotel světa a jediný sedmihvězdičkový hotel na světě. Interier je vykládaný zlatem a v suterénu je podmořská restaurace.

6. Zaha Hadid, centrum umění v Abu Dhabi bude umístěno vedle Louvru a Guggenheimova muzea.

7. Rem Koolhaas & Porsche Design, navrhli pro komplex Bussiness Bay dvě budovy “Porsche Towers”.

8. Zdenek Pudil, návrh výstavního stánku v honosném art deco stylu pro firmu Bonnington Groups

9. Interier nejdražšího hotelu světa Burj Al Arab.

10. Honosný interiér hotelu  Royal  Mirage.

11. Umyvadlo Lagoon z materiálu Hi macs.




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Koupelny ERBES - rekonstrukce koupelen
Rekonstrukce koupelen a bytových jader. Grafický návrh ZDARMA, kompletní servis, garantovaná kvalita a příznivé ceny! Nová koupelna za několik dní.



reklama