Úvod > hobby > Želva – milý společník do moderní domácnosti

Želva – milý společník do moderní domácnosti

Rubrika: Chovatelství    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto archiv autorky
Želva – milý společník do moderní domácnosti

Rozplýváte se s dětmi při návštěvě zverimexu nad malými želvičkami, které pobíhají v teráriích nebo plavou v akváriích? Hledáte nenáročného člena domů, jehož nebudete muset třikrát denně venčit, který nebude obtěžovat sousedy nadbytečným hlukem a zápachem a bez vaší péče se obejde pár dní během letních dovolených? V tom případě je pro vás ideálním zvířátkem želva.

 

 

Na začátek jsme pro vás připravili pár kladů, které vám chov želv přinese:

- želva je živočich s denní aktivitou, nemusíte tedy přes den smutně stát u terária a čekat na večerní soumrak podobně jako u křečků
- výměna podestýlky probíhá několikrát do roka, odpadá tedy denní či týdenní čištění ubikací (výjimkou jsou vodní želvy!)
- při chovu želv vás nebude obtěžovat zápach, jako je tomu u malých hlodavců, koček či psů
- želvy nevyžadují každodenní kontakt se svým chovatelem, nemusíte jim tedy denně věnovat hodinku ze svého času, právě naopak, želvy mají raději klid uvnitř svých ubikací
- želvy můžete chovat po jedné, druhý společník pro ně není nezbytnou nutností
- vkusně zařízené a osvětlené terárium se stane elegantním bytovým doplňkem
- náklady na krmení jsou minimální, přes léto si želvy vystačí s pampeliškou, jetelem, jitrocelem a jinými lučními plevely, přes zimu (pokud nepřezimují) si rády smlsnou na pekingském zelí nebo jiné zelenince
- želva je dlouhověký živočich, při správné péči s vámi stráví většinu vašeho života a vy se s ní po pěti letech nebudete muset loučit podobně jako u morčat či králíčků
- i přesto, že želvy nejsou typičtí mazlíčci, naučí se reagovat na hlas svého chovatele, nechají se krmit z ruky a při manipulaci ztrácejí ostych a nezatahují končetiny a hlavu do krunýře

 

 

Skoro to vypadá, že není lepší zvířátko do domácnosti než želva. Bylo by ale neseriózní, nezmínit i zápory či zvláštnosti chovu želv, takže…

- každá manipulace nebo změna prostředí je pro želvu stres, na který může reagovat přílišným ostychem, trávicími problémy, v krajním případě i úhynem, proto nejsou ideálními zvířaty pro děti, které si chtějí svého mazlíčka chovat, venčit či jinak si s ním hrát
- želvičky nezůstanou celý život velké jako pětikoruny, některé druhy dosahují délky 20 – 25 cm, některé jsou mnohem větší, proto ideální rozměr terária by měl činit 100x50x40 cm (v x š x h)
- u vodních želv je třeba počítat s vyššími náklady na tloušťku skla, která je důležitá, aby terárium neprasklo a nezpůsobilo vám doma povodeň
- želvy patří mezi plazy, vyžadují tedy přes den lokální vyhřívání prostoru žárovkou nebo topnými kameny, navíc, pokud nemají přes léto dostatek slunce, musíte jim pořídit UV zářivku, díky níž se lépe metabolizuje vápník a želvičkám neměknou krunýře, zároveň je nutné, pro správnou stavbu krunýře a kostí, vápník dodávat
- pokud želva onemocní, průběh je poměrně dlouhodobý, vždy je důležité zkontaktovat veterinárního lékaře, který se specializuje na plazy, nespecializovaní veterináři mohou napáchat víc škody než užitku
- některé druhy želv během zimního období prožívají tzv. hibernaci, která probíhá při nízké teplotě, za specifických vlhkostních podmínek, které jsou dnes v moderních bytech obtížně dosažitelné. V zásadě se nutnost přezimování uvádí jako jeden ze spouštěcích faktorů pro množení želv a jejich sexuální apetit. Z vlastní desetileté zkušenosti s chovem suchozemských želv mohu říct, že zimování není nezbytné a želvy si samy během zimy „vyberou“ své období snížené aktivity, během těchto dnů často pospávají a přijímají méně potravy.

 

 

Jak vidíte, chov želv má svá pro i proti, nenechte se ale odradit posledními odstavci a pusťte se s chutí do jejich chovu. V příštím článku vám poradíme, kde želvu koupit, kde ji zaregistrovat a kde ubytovat.

 


Mohlo by se hodit


reklama