Úvod > hobby > Laminátové variace

Laminátové variace

Rubrika: Renovace    Vyšlo:
Publikováno v titulu Chatař a chalupář | Ročník 2005 Číslo 1
Autor:    FOTO Pergo a Ternhürne
Laminátové variace

Když se řekne laminátová podlaha, člověk, který není zrovna „od fochu", si logicky představuje podlahu z laminátu, tedy z umělé hmoty. Jenže to není zcela pravda. Takto označované podlahy mají laminovaný pouze povrch.

Jejich spodní část i střed jsou z přírodních materiálů, z dřevěných štěpek a různých desek. Proč tedy zdomácněl tento nesprávný název? Na samém počátku byl patrně nedokonalý překlad slova   laminated   =   laminovaný,   tedy vzniklý laminováním. Kdo první rozhodl, že je inkriminovaná podlaha „laminátová", to nikdo neví. Nad slunce jasný však je fakt, že se ostatní nechali lehce svést.

Vlhko jim nesvědčí
Tím však zvláštnůstky podlah, jimž říkáme laminátové, nekončí. Vždyť vlastně vznikly a vyrábějí se jako náhražka přírodních materiálů. A dlužno podotknout, že náhražka dost drahá. Cena za běžný metr kvalitní laminované podlahy bez pokládky se blíží ceně dřevěné podlahy včetně pokládky, lepidla i lakování.
Chataři ani chalupáři si z toho ovšem nedělají těžkou hlavu. Do přírodního prostředí, kde bývá vlhkosti víc než jinde, se totiž nehodí. Na rozdíl od dřeva, které je k přiměřenému množství vlhkosti relativně tolerantní, na „laminátu" voda zanechá nenapravitelné škody. I kdyby byla stavba sebelépe izolovaná, velké výkyvy teplot a vzdušné vlhkosti působí nabobtnání až zborcení podlahy. Výhodnější alternativou mohou být laminátové podlahy s impregnovanou HDF deskou, ale ani ty se nehodí do extrémně vlhkého prostředí
Fólie se vzorem dřeva, keramických dlaždic nebo kamene, která tvoří našlápnou vrstvu, je tak tenká, zeji pak prakticky nelze renovovat. Jejich životnost je tedy v porovnání se dřevem nesrovnatelně nižší. Další nepříjemnou vlastností podlah s laminátovým povrchem je jejich hlučnost při chůzi.

Nejde jen o náhražku
I o těchto podlahách, které se zřejmě nikdy nebudou příliš často objevovat v nepravidelně užívaných venkovských stavbách, však lze říci leccos pozitivního. Jejich vývoj směřuje ke stále dokonalejšímu a zajímavějšímu napodobení přírodních materiálů a lepším vlastnostem povrchu. Některé firmy chtějí zákazníky zaujmout matovým hedvábným leskem laminátů a strukturou dřeva i s letokruhy, skutečnými replikami dřevěných podlah s prkny se zkosenými hranami a povrchem připomínajícím olejovanou podlahu nebo různými šířkami a délkami laminovaných lamel.
K dispozici je velké množství odstínů dřeva od velmi světlého běleného dubu až třeba po tmavou exotickou wenge a povrch lamel má v mnoha případech pórovitou strukturu podle druhu dřeva. Další vzory věrně napodobují keramickou a kamennou dlažbu i s její povrchovou strukturou, zkosenými hranami a spárami. Ovšem nejen to. U více výrobců se objevuje   antistatický   nebo   antibakteriální povrch. Firma Kaindl nabízí navíc po celou dobu životnosti laminátové podlahy proti-alergickou úpravu a jako jediná nabízí i materiály se simulovanými spárami, výhodnějšími z hlediska údržby. Podlahy firmy Berry se mohou zase pochlubit povrchy vysoce odolnými proti poškrábání a s ochranou před UV zářením. Úpravu, která dodává podlaze antibakteriální vlastnosti a poskytuje ochranu před většinou známých bakterií, např. stafylokoky, nabízí firma Classen. Tyto vlastnosti nemizí ani údržbou podlahy. Další výrobci inzerují protivlhkostní povrch (ovšem jen proti zatečení) a mohli bychom pokračovat dál. Ve stavení dobře izolovaném proti vlhku, eventuálně v podkroví, stojí „laminát" přece jen za úvahu. Zejména máme-li doma alergika nebo nějakého línajícího chlupatce.


Mohlo by se hodit


reklama