Úvod > recepty > Alhambra – klenot maurské architektury

Alhambra – klenot maurské architektury

Rubrika: Recepty (nejen) z cest    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto: autor a Perniber
Alhambra – klenot maurské architektury

Pokud vás prázdninové cesty zavedou do španělské Andalusie, kraje, kde se narodil výjimečný umělec – malíř Pablo Picaso, rozhodně si nenechte ujít temperamentní fiesty, žhavé flamenco, či skvost maurské architektury – starobylou Alhambru...
 
Hrad, tyčící se nad Granadou na vrcholu kopce Al Sabika má strategickou pozici s výhledem na město a pod ním i starou čtvrť Albaicin na protějším kopci. Historické dokumenty, které se jako první zmiňují o Alhambře, pocházejí z 9. století, kdy byla Alhambra spojena s městským opevněním. Pravděpodobnější období vzniku je ovšem spojeno se jménem Sawwar ben Hamdun, jedním z vůdců povstání  a rokem 889, kdy na útěku hledal útočiště v Alcazabě, pevnosti, která je dnes součástí komplexu.

 

Dobu největšího rozkvětu prožila Alhambra po příchodu krále Al-Hamara z dynastie Nasridů ve 13. století.  Rozšiřovala se ovšem i za dalších panovníků a to až do 15. století, kdy v roce 1492 byli muslimové vyhnáni a Alha mbra se stala palácem katolických králů. Příchod křesťanství zároveň znamenal i devastaci - byla zničena výzdoba i zařízení budov, stavby byly často necitelně přestavovány. Přesto si komplex dodnes uchoval nepřehlédnutelné prvky maurské architektury.
 
Karel V nechal jednu část zdemolovat a  následně přestavět na renesanční palác. Začátkem 19. století byla část věží odstřelena a císař Napoleon našel v Alhambře takové ,,zalíbení", že se pokusil vyhodit do povětří celý komplex. V roce 1821 byla stavba navíc poničena zemětřesením, což ale pravděpodobně byl i první krok k její záchraně, protože již v roce 1828 začaly restaurační práce.

 

Dnes se celý komplex sestává ze 4 základních částí : Nasridův palác, Medina (město), Alcazaba (původní pevnost) a Generalife (zahrady).
 
Dost bylo historie, pojďme k praktickým informacím.

Vstup do areálu je placený s výjimkou základní části ,,města" - Mediny. Zde toho ale moc k vidění není, snad s výjimkou paláce Karla V. Vstupné je 12 €, vstupenky jsou rozděleny na dopolední (8:30-14:00) a odpolední (14:00 - 20:00). Na vstupence je vyznačen čas návštěvy Nasridova paláce, který je nutné bezpodmínečně dodržet, zpoždění i několik minut znamená, že vás už do paláce nepustí.

 

Vstupenky je možné objednat přes internet na http://www.servicaixa.com, zaplatíte kartou a stejnou kartu musíte mít i při vyzvednutí vstupenek před vstupem do areálu - kartu vložíte do terminálu a ten vstupenky vytiskne.
 
V případě že máte vstup do paláce stejný jako čas otevření areálu, využijte některou z bočních bran. Od hlavní brány u parkoviště to k paláci bez znalosti areálu pravděpodobně nestihnete.

 

Přestože je možné vstupenky koupit i na místě, je hlavně v sezóně a o víkendech pravděpodobné, že budou vyprodány, proto doporučujeme nákup předem. I v březnu, v době naší návštěvy, byl víkend vyprodaný více než týden dopředu.
 
Vstupy do jednotlivých částí jsou jednorázové, zejména ze zahrad Nasridova paláce proto nepospíchejte, zpátky už vás nepustí a zahrady jsou opravdu krásné.

 

Vzhledem k omezené kapacitě vstupenek a tím i návštěvníků pravděpodobně nebudete mít problém s parkováním, parkoviště jsou hned u vstupu. Španělé mají zajímavý zvyk - parkovné se počítá v centech za minutu parkování a výpočet je tedy poněkud krkolomný, půldenní parkovné vyjde přibližně na 15 €.

 

Alhambra údajně aspirovala na zařazení mezi novodobé divy světa, přestože se nakonec neumístila, na její ojedinělosti jí to nic neubralo. Pokud tedy plánujete návštěvu Andalusie, určitě tento komplex, připomínající Pohádky tisíce a jedné noci,  nevynechejte.
 
Zakončíme tradičně pohledem do gastronomie. Specialitou, přestože se nejedná o konkrétní jídlo, jsou Tapas. Řeč je o malých předkrmech nebo chuťovkách  k nápojům, které dostanete snad v každém baru nebo restauraci. Mohou to být olivy, lupínky nebo i teplé drobnosti, např. chobotničky nebo třeba kalamáry.
 
Skvělou chuťovkou jsou grilované krevety v šunce napíchnuté na jehle. Španělé milují šunku z černých iberijských vepřů, zavěšené kýty se suší na vzduchu ve většině restaurací. V letních vedrech lze mít výhrady k hygieně, ale chutná opravdu výborně.
 
Budete potřebovat:
5 plátků iberijské šunky
25 středních vyloupaných krevet
pepř
olivový olej
citron nebo limetku
5 dřevěných špízů, předem namočených ve vodě
 
Šunku nakrájejte na 25 plátků (podle počtu krevet) a každou krevetu uprostřed zabalte tak, aby část na každé straně zůstala venku.
Napichujte na špízy, opatrně, aby se krevety nerozbalily. Opepřete a lehce potřete oleje. Grilujte z každé strany 2- 3 minuty, víc není potřeba. Před podáváním zakápněte citronovou šťávou a ozdobte řezy citronu.
Dobrou chuť!



reklama