Úvod > recepty > Chceš čaj?

Chceš čaj?

Rubrika: V kuchyni…    Vyšlo:
Publikováno v titulu Domov | Ročník 2004 Číslo 10
Autor:    FOTO PETRA HAJSKÁ
Chceš čaj?

Čaj je dnes naprosto běžnou součástí našich snídaní, děti s ním usínají, dospělí se jím povzbuzují. Má podobný účinek jako káva, ovšem říká se, že trvalejší. Netroufneme si tvrdit, kolik odrůd čaje existuje, a který je nejlepší. Nabídneme vám však možnost porozhlédnout se po následujících stránkách, a najít chuť dopřát si čaj poněkud obřadněji.

PUTOVÁNÍ HISTORIÍ
Všeobecně se čaj rozšířil nejprve v Číně kolem roku 500. První věrohodný popis čajovníku se však objevil už ve spisu čínského autora Kuo P'oa 350 let před naším letopočtem. O tradici pití čaje však krásně hovoří i některé legendy: budhistický mnich Bódhidharma meditoval už dlouhé hodiny, když se mu začaly klížit oči. Usínání během modliteb jeho víra přísně zakazovala. Nešťastný mnich se proto rozzlobil, v hněvu si uřízl oční víčka, a zahodil je do zahrady.
 
Po nějaké době z nich vyrostl keřík. Budhističtí mniši začali používat odvar z jeho listů, který je měl při meditacích udržet bdělé a nazvali jej čaj.
Jiná legenda praví, že čaj objevil čínský císař Sen-nung.Traduje se o něm, že byl skvělým léčitelem, šiřitelem osvěty a hygieny. Pověst dokonce tvrdí, že měl průhledné vnitřnosti a mohl sledovat, jak jeho tělo reaguje na užití jednotlivých bylin. Příběh je datován do roku 2737 před naším letopočtem: jednoho jarního večera seděl císař u ohniště a jako vždy si převařoval vodu k pití. Oheň praskal a syčel, protože císař přikládal větvičky keřů rostoucích kolem. Ožehlé listy se vznášely v teplém vzduchu nad nádobou, a občas se nějaký snesl i do vroucí vody. Císař je chtěl vylovit, ale zaskočila ho příjemná vůně, kterou ucítil. Nápoj ochutnal a objevil jeho lahodnou chuť.
Tolik praví legendy. Novodobá data jsou však věrohodnější.V Evropě se o čaji poprvé zmiňuje benátčan Giambista Ramusio v roce 1559, který čerpal z cestopisu perského obchodníka Mahometa. V roce 1610 začali čaj dovážet do Evropy holandští obchodníci, a o osm let později ho přivezl čínský velvyslanec jako dar ruskému carovi.V roce 1717 otevřel v Londýně Thomas Twinning první čajový obchod. S rozvojem technologií a pěstování ve velkém byla v japonské Jokohamě postavena první vytápěná pec, která měla čaj průmyslově sušit, a deset let nato byl v Indii uveden do chodu první mechanický svinovač.V roce 1885 se obchod s čajem ujal i v Čechách zásluhou firmy Josef Horn a spol. založené v Chřibské u Rumburka. A konečně v roce 1896 si A.W. Smith nechává patentovat první sáčkový čaj.
(Pramen:http://www.hetlin.cz)

ČAJOVÉ NÁDOBY
Čaj lze pít z lecjakého hrnku. Určitá kultura však ke kvalitnímu popití přeci jen patří. Důležitá je zejména příprava. Dobrý čaj si uvaříte například v litinové konvici. Ta má tradici především v Japonsku.V 18. století, kdy se stalo tamním zvykem pít čaj společně s přáteli, používali Japonci litinové kuchyňské nádobí zvané Tetsubin. Litinové konvice se ukázaly jako velmi vhodné, čaj v nich vydržel dlouho teplý. Původně bývaly nezdobené, ale postupně, když se na ně v 19. století začalo pohlížet jako na tradiční nádoby pro přípravu čaje, začaly se bohatě vykládat mědí, stříbrem a zlatem.
Výhodou konviček Tetsubin je, že se prohřívají stejnoměrně, udrží nápoj teplý, a ze zdravotního hlediska jsou nezávadné - voda neabsorbuje žádné nevhodné látky, neovlivňují chuť.
Nová konvička se musí podobně jako dýmka „zakouřit". Odborníci doporučují tento postup: pod konvicí udržujte mírný plamen, a vodu nechte zvolna několik hodin odpařovat. Po odpaření konvici do sucha vytřete. Rozhodně ji nemyjte saponáty. Po každém použití ji jen vypláchněte, a vysušte. Japonci dokonce považují nerostné soli (tzv. vodní kámen), které se usazují na vnitřní stěně, za zdraví prospěšné. Pokud byste ovšem konvici nevytřeli, vlhkost by mohla být příčinou vzniku plísní.
V Číně se za tradiční nádobu vhodnou pro přípravu čaje považují konvičky yixing. Jméno získaly podle místa, kde se těží materiál, ze které se vyrábějí — jíl s vysokým obsahem železa. Tento jíl vstřebává jemné příchutě čaje, uchováváje, a poskytuje jeho ctitelům dokonalé zážitky. Historie těžby nachově zbarveného jílu sahá do doby dynastie Sung (960 až 1279). Tehdy se ještě těžil u jezera Taihu. Dnes se konvice yixing vyrábějí asi 200 kilometrů od Šanghaje. Bývají tradičně malé, aby každý člověk mohl vlastnit svoji. Proto jsou malé i nádobky, ze kterých se čaj pije. Podle typu jílu bývají zbarvené buď do nachova, červena nebo červenohněda. Příměsi pak dovolují i jiné odstíny, ale zásadně se neglazují.V dnešní době se vypalují v elektrických pecích, ale dříve se používaly tzv. dračí pece, které v noci vypadaly jako žhnoucí otevřené dračí tlamy. Na rozdíl od porcelánu se konvice yixing vypalují za nižších teplot, a proto jsou odolnější proti prudkým teplotním výkyvům. Od 16. století je jednotliví výrobci opatřovali vlastními znaky nebo pečetěmi. Také proto jsou dnes staré skvosty ceněným sběratelským artefaktem.

Jestli jsme ve vás naší velmi stručnou exkurzí do tajů historie i současnosti čaje vzbudili chuť zabývat se jeho přípravou pečlivěji, pak nás to těší. Na stránkách, kterými listujete, naleznete mnoho předmětů, které sběratelskou hodnotu zatím nemají, ale váš domov jistě obohatí.




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Zen shop a masáže Relax
bolesti zad, hubnutí, relaxaci to vše získáte pomocí masáží nebo terapie tradiční čínské medicíny doplněné bylinnými přípravky z TČM nebo ajurvédy



reklama