Úvod > stavba > Vyberte si vhodnou fasádu

Vyberte si vhodnou fasádu

Rubrika: Stavíme...    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv autora a archiv firem
Vyberte si vhodnou fasádu

Chystáte se stavět, případně dát domu novou tvář – fasádu? Pokud ano, nepochybně vám přijde vhod náš průvodce po fasádách. Najdete v něm jak klasiku, tak i nadčasové možnosti i to, co budou fasády umět v budoucnosti…
 
Tradiční a nejběžnější úpravou fasád je vápenná či cementová omítka, někdy také v kdysi populárním provedení v břízolitu s kousky slídy, který byl doplněn keramickým obkladem kolem oken a dveří, nebo naopak nově s expandovaným perlitem pro lepší tepelně izolační vlastnosti. Pokud nebyla fasáda zateplena, pak se používala vysoce paropropustná omítka ze silikátu, silikonu, nebo v nanoporézním provedení.


Zelená fasáda hotelu ve Vídni

 

 

Sázka na klasiku
Klasicky se také domy obkládají a to zejména na soklech přírodním kamenem. V menších tloušťkách tvrdými kameny (žuly, ruly, čediče, syenity …), středně tvrdými (mramor a travertin) a ve větších tloušťkách měkkými (pískovce, trachyty nebo opuky). Kamenná fasáda umožňuje také spoustu povrchových úprav povrchu – lámaný, pemrlovaný, hrubý, drsný, hladký, leštěný, plastický, nepravidelný, nebo s obraty na hranách.


Travertinový obklad někdy může připomínat mauzoleum

 

 

Kameny jsou pevné, málo pórovité, mají malou nasákavost, jsou mrazuvzdorné a trvanlivé (čím tvrdší, tím lépe). Nevýhodou kamenného obkladu je vysoká objemová hmotnost, špatná tepelná izolace, náročná opracovatelnost a vysoká cena. V protestantských zemích oblíbené přirozené cihelné zdivo bez omítek se u nás většinou nahrazuje cihlami lícovkami, nebo obkladovými pásky. U moderních, nově navrhovaných domů sahá architekt i k jiným, netradičním řešením.


Kamenný obklad vily Finca na Malorce

 

 

Populární dřevo
K ne zcela novým, ale v současné době velmi populárním patří dřevěné fasády. Jsou to většinou prkna palubovky, nebo desky na nosném roštu, ke kterému se šroubují, nebo přistřelují nerezovými sponkami. Vznikne tak odvětrávaná fasáda, která má při vhodné volbě dřeva, povrchové úpravy a montážních technologií překvapivě dlouhou životnost. Jako materiál se doporučují zejména tvrdé exotické dřeviny, které většinou nemají nehomogenní strukturu s letorosty, protože v tropech není tak výrazně odlišená zima od léta. Stavby s dřevěnými fasádami jsou pro svůj autentický vzhled oblíbeny odbornou veřejností a často publikovány a oceňovány v soutěžích.


Fasádové desky FBA v kombinaci se žulou

 

 

Cembonitové řešení
Dalším řešením je použití cembonitu, většinou v kombinaci s betonem v pohledové kvalitě, či naopak nekvalitě, kdy v brutalistickém stylu v betonu zůstává kresba bednících prken (jako je tomu například u bývalého hotelu Intercontinental v Praze). Cembonit jsou velmi pevné a proti povětrnosti odolné vláknocementové desky s matným povrchem, libovolným probarvením pigmentem do hmoty materiálu a s impregnací ochrannou hydrofobizující vrstvou.


Hotel Omnia obložený Cembonitem

 

 

Fasádu je třeba dokonale technicky provést, aby působila přirozeným dojmem. Dobrým příkladem je hotel Omnia, kde je fasáda tvořena cembonitovými deskami v tmavě šedé barvě v kombinaci s vodovzdornými překližkami a se sokly z přírodního kamene, který do horského prostředí dokonale zapadá.


Cembonitová fasáda

 

 

Povrch fasády může tvořit také vysokotlaký laminát nebo HTI. Jedná se o pásy z čisté celulózy, které se celé impregnují fenolovou pryskyřicí a povrchová dekorativní vrstva se impregnuje melaninovou pryskyřicí. Je to tak trochu, jako byste si dali na fasádu plovoucí laminátovou podlahu.


Cembonit se dá libovolně probarvovat

 

 

Hitem dneška jsou originální a odvážně exkluzivní kovové fasády
Asi nejvíce jsou používané profilované hliníkové plechy, jak to známe třeba z OD Kotva (1971÷1975), kde jsou kombinovány s uzavřenými termálními skly v tombakových rámech. Tombak je slitina mědi a zinku (~86:14%), tedy je to jakási mosaz s větším obsahem mědi, která pak v atmosféře charakteristicky oxiduje, má velkou odolnost a dlouhou životnost.
 
Hodně rozšířené jsou také titanzinkové plechy. Jedná se o bezúdržbový materiál se stálostí proti povětrnostním vlivům a také s velkou životností. Je to většinou kompaktní materiál, tedy žádný žárový povlak. Provětrávané fasády z tohoto plechu, snižují průnik tepla do budovy v letním období. Větraná mezera by měla být široká minimálně 40 mm, aby mohla odvádět vodní páry a zabraňovat přehřívání obvodové zdi. Samotné plechy se dají tvarovat do futuristických tvarů.
 
Příkladem může být použití atypických šablon pro fasádu „vzducholodě“, tedy letiště v Brně-Tuřanech nebo v Karlových Varech.


Letiště Karlovy Vary

 

 

Věčný cortenový plech
Z kovových fasádních materiálů je asi nejoriginálnější cortenový plech. Původně se používal na stavbách nákladních lodí nebo továrních komínů. Pro fasády se většinou používá plech tlustý kolem 40 mm, který je při výrobě černý, ale po osazení v exteriéru postupně vlivem oxidace a povětrnosti koroduje do zhruba dvou let, kdy se uzavře horní rezavá vrstva a plech už dále nerezne. Máme tak velice odolný povrch proti povětrnostním vlivům s celoživotní zárukou.
 
Plech snáší také velké tepelné rozdíly, musí se však dostatečně dilatovat. Původně se corten používal pouze na průmyslové a komerční budovy (například Dům bytové kultury v Praze – 1981), postupně se však přesunul i na rodinné domy. Příkladem jednoho z prvních použití je nově rekonstruovaná bývalá kovárna z roku 1880 na předměstí Toronta. U nás se nejvíce proslavil „Plecháč“ architekta Luďka Rýznera v Humpolci, kde je použita fasáda z cortenového plechu v kombinaci s copility z lisovaného skla v polosuterénu. 


Původní kovárna v Torontu

 

 

Tepelně-izolační skla jsou plněna těžkým plynem. Obvodový plášť je z pur panelů o tloušťce 100 mm, na které navazuje provětrávaná fasáda, jež odolává velkým změnám teplot v průběhu roku. Architekt si cení také celkem nízké ceny realizace, kdy vycházejí náklady 3,5 miliónu na 250 m2 užitné plochy. Cortenový plech se objevuje na rodinných domech stále častěji, hodně také v kombinaci s dřevem, a pak je velmi zajímavé pozorovat, jak tyto materiály přirozeně stárnou a vyzrávají. Umocní to většinou také zatravněná plochá střecha. 
 
Pokud už dům má moderní fasády a vnitřní teologie, je také možno na některých fasádách využít principu Trombeho stěny. Je to konstrukce, která umožňuje vyhřívání budovy s využitím dopadajícího slunečního záření. Pracuje na principu skleníku, který propouští lépe tepelné záření, než samotné světlo. Většinou je Trombeho stěna orientována na jih a je v černém pohltivém provedení, které akumuluje teplotu. Před vlastní zdí je vzduchová mezera uzavřená předsazenou skleněnou stěnou.
 
Ve vzduchové mezeře se přes den vzduch v mezeře zahřívá a cirkuluje horními a dolními průduchy do domu. V noci se průduchy uzavřou a využívá se pouze teplo akumulované v černé stěně.


Plecháč z cortenu v Humpolci

 

 

Prognóza budoucnosti
Samotná fasáda bude obsahovat integrované technologie, takže výplně oken a samotný povrch obvodového zdiva bude zajišťovat energetické zisky pro chod budovy. Nejvíce se hovoří o tzv. Building Integrated Photovoltaic Systém (BIPS), který zajistí přeměnu dopadající zářivé energie Slunce na fasádu na elektrickou energii. Samotné fotovoltaické panely již tvoří fasádu a střechu nejedné administrativní nebo průmyslové budovy.
 
Pokud už tedy fasáda zajišťuje výrobu stejnosměrného proudu se zachováním dokonalého osvětlení vnitřních prostor (čím lépe budova využívá denní světlo – tím je menší spotřeba energie), je také nutné, aby byl celý objekt dokonale tepelně izolován v rozsahu nízkoenergetického nebo přímo pasívního domu. Provětrávání fasád se zapojuje do procesu vnitřních rozvodů vzduchotechniky a klimatizace, vzduch se rekuperuje. Rovněž existuje mnoho systémů ohřevu vody slunečním zářením přímo v konstrukci fasády.
 
K dokonalému zvládnutí a sladění všech použitých systému je potřeba inteligentní řídící technologie. V době nedostatku energie tak fasáda netvoří pouze reprezentační povrch domu, ale účinně se podílí i na jeho ekonomickém využití. 


Fotovoltaická fasáda v noci svítí




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Dřevěná okna a vchodové dveře KOLOVRAT Ostrava
Dřevěná okna, eurookna a vchodové dveře v regionech Ostrava a Opava

Dřevohliníková okna Pražák
Kvalitní dřevohliníková okna šetří energii, jsou elegantní, vysoce odolná a téměř bezúdržbová. Ideální volba pro nízkoenergetické a pasivní domy



reklama