Úvod > stavba > Obyčejná baterie pomůže proti vlhkosti zdiva!

Obyčejná baterie pomůže proti vlhkosti zdiva!

Rubrika: Stavíme...    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv autora a archiv firem
Obyčejná baterie pomůže proti vlhkosti zdiva!

Zná to každý majitel staré chalupy, stodoly nebo staré fary. Působí to ale i obrovské škody na různých církevních objektech plných původního mobiliáře, archivních materiálů i štukové výzdoby, které mají jako naše kulturní dědictví nevyčíslitelnou cenu. S vlhkostí bojují novodobí zámečtí pánové i majitelé po staletí provozovaných rodinných hotelů a penzionů. Důvod je prostý, naši předci neznali hydroizolace.
 
Proti vlhkosti ve zdivu se tehdy bojovalo různými způsoby. Jednalo se zejména o důsledné provětrávání podzemních prostor přirozenou cirkulací vzduchu. Používala se zamřížovaná okénka, větrací šachty, dvojité stěny s provětrávanou mezerou a v lepších domech se ve stěnách přímo vedlo teplovzdušné topení od centrálního topeniště, které bylo situováno většinou v hlavní místnosti domu, nebo v kuchyni. Původní systémy jsou však bohužel již dávno zazděny, zničeny nebo značně poškozeny a zdivo nebezpečně vlhne.


Vlhkostní mapy na fasádě domu

 

 

Jak tedy vrátit do objektu suché vnitřní prostředí?

Nejprve je třeba zjistit, zda nedochází k zatékání do zdiva z vnější jednoduše zjistitelné příčiny, jako je třeba dislokace domu na návodní straně prudkého svahu s nepropustným podložím, absence základní drenáže okolo obvodových zdí domu, prasklé kanalizační potrubí na více místech (z praxe je to třeba často po povodních, nebo když na několika místech najednou náhodou zarazí uzemnění hromosvodu přímo do potrubí), může to být také prasklý vodovod (vlivem stáří), blízkost komunikace s nepropustným povrchem spádovaným k domu a desítky dalších prozaických možností.
 
Pokud se prokáže pouze klasické prosakování vody z okolního terénu s ohledem na hladinu podzemní vody, pak je třeba jednat.


Podřezávání zdiva diamantovým lanem

 

 

Nejúčinnější je chybějící hydroizolaci do konstrukcí pod terénem nově přidat. Jedná se však často o velice drahé technologie s postupným šachovitým (po jednom metru) podřezáváním obvodového zdiva (například diamantovým lanem) a vkládáním hydroizolací (někdy přímo zarážením plechů do maltové spáry zdiva) a pomocí izolačních přizdívek na svislé zdivo pod terénem s nutností zřízení rozsáhlých výkopů po obvodu stavby.
 
Chemické injektáže jsou kapitola sama pro sebe. Otlučení omítky, vysušení zdiva fukary a nanesení sanačních omítek na vnitřní i vnitřní stranu zdiva je metoda efektní, účinná, ale bohužel časově omezená, protože voda se ve zdivu hromadí znova a sanační omítky mají omezenou funkční životnost, takže se může stát, že při nevhodném zabránění přirozeného dýchání zdiva problémy ještě po čase narostou.
 
Další metodou je zřizování odvětrávacích kanálků s mřížkami, které umožňují původní cirkulaci zdiva. Metoda je to velice nákladná, snižuje autenticitu historických staveb a navíc oslabuje již tak podlomenou statiku stovky let starých objektů bez údržby.


Vlhkostní mapy a spadaná omítka v interiéru

 

 

Existuje jiná alternativa?

Ne úplně neznámou metodou je elektrická osmóza – elektroosmóza. Před samotnou aplikací metody je třeba provést odborný průzkum zdiva s cílem zjistit jeho vlhkost a salinitu. Klasifikace hmotnostní vlhkosti zdiva se podle ČSN 73 0610 stanoví v hmotnostních procentech vlhkost jako nízkou (3,0 % - < 5,0 %), vlhkost zvýšenou (5,0 % - <7,5 %), vlhkost vysokou (7,5 % - <10 %) a vlhkost velmi vysokou (> = 10,0 %).  Nás ale zajímá hmotnostní vlhkost materiálu v závislosti na provozním využití posuzovaných prostor a ve vazbě na požité stavební materiály.


Typický řez s aplikací elektrosmózy

 

 

Pro cihelné zdivo je tak například přiměřená vlhkost z fyzikálního hlediska 6,5 % při relativní vlhkosti 60,  tomu odpovídá hmotnostní vlhkost materiálu do 5 %. Orientační měření povrchů se provádí kapacitním odporovým vlhkoměrem (pracuje na principu dvou bodců vetknutých do zdiva, mezi kterými prochází elektrický proud a měří se tak vodi-vost zdi v závislosti na její vlhkosti, protože čím je zeď vlhčí, tím je lepší vodič a má tedy menší odpor). Dalším posuzovaným faktorem by měla být salinita zdiva, tedy obsah solí v hmotnostních procentech. 
 
Zde posuzujeme dusičnany (NO3 a Ca(NO3)2), sírany (SO4 a CaSO4) a chloridy (Cl a CaCl2). Zjišťujeme tím tedy, jestli je voda hladová, agresivní, dešťová z kyselých dešťů a podobně. Po tomto průzkumu můžeme po zvážení všech hledisek přistoupit k elektroosmóze.


Stanovení vlhkosti zdiva - zdroj Ing. M. Balík, CSc.

 

 

Elektroosmóza.
Jedná se o sanační metodu, která využívá potencionálu stejnosměrného elektrického proudu ve zdivu, který potlačuje proces kapilárního vzlínání vody. Je to označení pro elektroosmotický tok (Electro Osmotic Flow). Metoda je vhodná pro odvod vody ze všech pórovitých mate-riálů, jako je cihelné zdivo nebo omítka, protože v nich dochází k pohybu vody působením kapilárních sil. Do zdiva se aktivně vnáší stejnosměrné elektrické napětí, které pak mezi ano-dou a katodou vytváří elektrický okruh, který současně distribuuje kapalinu v pórech. Systém se skládá z anody – kladné elektrody, katody – záporné elektrody, řídící skříňky a propojova-cích vodičů.
 
Anoda je průběžná, elektricky vodivá mřížka (většinou plast na bázi uhlíku) s výškou min 250 mm, do které přivádí proud zdrojový kabel z napáječe. Vytváří se tak kladný pól elektrického pole. Podmínkou je, aby všechny použité materiály splňovaly podmínky chemické, elektrochemické a biologické odolnosti.
 
Katoda protipól anodě a vytváří tím elektrické pole mezi oběma póly. Opět jsou dotovány elektrickým stejnosměrným proudem z napáječe. Jedná se o tyče délky cca 0,6 m (zapouštějí se ale do 1 metru) s průměrem 30 mm, které jsou vyrobeny z elektricky vodivého, grafitem plněného plastu, jež jsou navzájem vodivě propojeny kabelem s dvojitým izolačním pláštěm. Zapouštějí se většinou šikmo do základového zdiva.
 
Řídící skříňka je v provedení pro vlhké prostředí. Připojuje se na přímo na domovní elektrickou síť ~ 230 V / 50 Hz se zabezpečením, aby se toto napětí nemohlo dostat k elektrodám. Přístroj indikuje procházející proud, který postupně s vysycháním zdí klesá (mají větší odpor – měří se v mA). Spotřeba proudu skříňky pro odvlhčení celé budovy je minimální (mohla by být tedy i na baterky). Skříňka transformuje střídavý proud 230 V na stejnosměrný nižšího napětí, snímá hodnoty proudu v elektroosmotickém okruhu v mA, zaznamenává čas provozu zařízení a umožňuje i více funkcí a okruhů.


Příklad řídící jednotky

 

 

Propojovací vodiče jsou měděné kabely CYKY 1÷2 mm v ochranné pryži, které jsou vedeny drážkami v zemi či zdivu a v exponovaných místech přes chráničky průměru 16 mm. Kontrolní spojovací krabičky se umísťují co nejblíže anodě. Veškerá výše uvedená zařízení by měla být vyrobena z velmi kvalitních materiálů s životností minimálně 10 let.
 
Nedílnou součástí je také příprava zdiva a provedení většinou sanačních omítek. Stará omítka se musí minimálně metr nad znatelnou hranici na fasádě a po celé vnitřní ploše obvodových zdí včetně zasažených stropů otlouci. Spáry se musí vyškrábat do hloubky, zdivo se důkladně vyčistí a zbaví prachových částic. Praskliny a díry se musí vyplnit sanační vyrovnávací maltou do rovné plochy. Zdivo v úrovni pod terénem se většinou opatří těsnící stěrkou, která zabrání působení negativní tlakové vody a umožní paropropustnou separaci vody a také chrání proti nasycení solemi.
 
Provede se sanační podhoz v co nejtenčí vrstvě. Na podhoz se nanáší sanační omítka v tloušťce cca 15 mm. Povrch omítky se zdrsní a vrstva se nechá důkladně vyschnout minimálně 15 dní. Po technologické přestávce se provede vrchní jemná sanační omítka v minimální tloušťce 10 mm. Sanační omítky se plynule naváží na stávající zachované omítky. Pozor na fixování rozvodů sítí, nesmí být prováděno sádrou, ale speciálními materiály s pojivy na bázi sanačních omítek.
 
Finální povrch je na fasádě silikátová barva, v interiéru se doporučuje silikátový hydrofobní nátěr s minimálním difuzním odporem. Pokud však památkáři požadují klasickou vápennou omítku, je tomu potřeba přizpůsobit ostatní použité materiály a technologie.


Praktická ukázka návrhu elektroosmózy

 

 

Opravdu to funguje
Že elektroosmóza přináší dobré výsledky, je patrné např. z prací na opravách rozsáhlého objektu kulturního domu v centru Prahy, který byl v roce 2002 v celé podzemní části bývalého kina zaplaven do výše 5 metrů, tedy metr pod strop, záplavy zcela zničily též kanalizaci, která se rozlámala.
 
Korunu všemu dalo písčité podloží a radikální zásah bývalých provozovatelů podzemního klubu, kde proti vlhkosti bojovali nátěrem asfaltem na vnitřních stranách obvo-dových zdí, což byla šílenost i z estetických důvodů. Při spolupráci s naším asi největším odborníkem na odvlhčování zdiva Ing. Michaelem Balíkem, CSc. (předseda odborné společnosti pro odvlhčování staveb ČSSI.), došlo k radikálnímu snížení vlhkosti zdiva s komfortním suchým vnitřním prostředím.




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Dřevěná okna a vchodové dveře KOLOVRAT Ostrava
Dřevěná okna, eurookna a vchodové dveře v regionech Ostrava a Opava

Dřevohliníková okna Pražák
Kvalitní dřevohliníková okna šetří energii, jsou elegantní, vysoce odolná a téměř bezúdržbová. Ideální volba pro nízkoenergetické a pasivní domy



reklama