Úvod > stavba > Vlastníte nemovitost? Pak nezapomeňte na hromosvod!

Vlastníte nemovitost? Pak nezapomeňte na hromosvod!

Rubrika: Stavíme...    Vyšlo:
Autor:    Foto: SXC, lightningconductor-ese.com, nd04.jxs.cz
Vlastníte nemovitost? Pak nezapomeňte na hromosvod!

Málokdo má rád hromy a blesky, kterých jsme si v tomto bouřkovém létě užili požehnaně. A protože blesk dokáže způsobit leckdy pořádnou paseku, měl by mít každý dům či jakákoli jiná stavba bleskosvod neboli hromosvod. Jeho instalace se ale řídí důležitými normami…
 
Od roku 2009 vešla v platnost nová elektrotechnická norma ČSN EN 62305 specifikující konstrukci a veškeré parametry bleskosvodných systémů budov. Přestože se jedná o problematiku, kterou by měli perfektně ovládat především projektanti a revizní technici, jistě nebude na škodu, když se o ní něco málo dozvíme i my, obyčejní smrtelníci. Můžeme tak totiž předejít ztrátám na lidském zdraví i majetku.

 

 

Od prosince 2006 byla i v České republice uvedena v platnost mezinárodní evropská norma 62305, u nás známá jako ČSN EN 62305, kterou schválila mezinárodní elektrotechnická komise IEC (International Electrotechnical Commission). Původní česká norma ČSN 34 1390 byla souběžně s ČSN EN 62305 platná do konce roku 2009. Nicméně i v roce 2010 (a později) stále probíhaly revize dle normy původní, neboť normu novou málokterý projektant či elektrotechnik ovládal, navíc je dle odborníků zbytečně složitě sepsána a proto může být problém se v ní zorientovat, natož podle ní ochranný systém navrhnout.

 

 

Při návrhu ochranného systému je nejprve nutné objekt zařadit do jedné ze čtyř bezpečnostních úrovní LPL (Lightning Protection Level) rozhodujících o tom, jak striktní bezpečnostní opatření musí být dodržena, což se odvíjí především od velikosti a pozice budovy, počtu obyvatel a případně materiálu použitého při stavbě.

 

 

Nová norma pamatuje taktéž na bezpečnost osob, které by v okamžiku zásahu blesku mohly být vystaveny smrtelně nebezpečnému dotykovému nebo krokovému napětí (ačkoliv původní norma toto nebezpeční také zmiňovala). Jedná se o tzv. LPZ (Lightning Protection Zone), tedy zónu ochrany proti blesku. Pakliže je hromosvod fyzicky snadno dostupný jakýmkoliv osobám a hrozí reálné riziko, že by se při úderu blesku mohly poblíž hromosvodu vyskytovat, musí být k vodivé části zamezen přístup či musí být použito výstražné varování.
 
Problém dále představují takzvané skryté svody, které jsou umístěny ve zdivu pod omítkou tak, aby nebyly vidět. Jejich výhoda je zřejmá - elektrické vedení nehyzdí vzhled budovy. Nicméně závažný problém představují chemické reakce drátu s fasádou, použitými barvami či pouhou vlhkostí způsobující korozi a degradaci funkce hromosvodu. Odborníci se proto raději použití skrytých svodů vyhýbají. Pakliže projektant použití skrytých svodů přesto prosadí, měly by být ve stěně dobře uchyceny, norma vyžaduje jedno upevnění na každý metr délky.
 
Norma ČSN EN 62305 nově zavádí pojem "blesková koule" představující jakýsi model šíření proudu svody při úderu blesku, což by mělo projektantům usnadnit návrh konstrukce celého systému. Původní norma umožňovala určení ochranných prostorů jímací soustavy pouze metodou ochranných úhlů. Pro každou bezpečnostní třídu LPL je stanoven poloměr bleskové koule, podle jehož hodnoty je nutné na střeše objektu vhodně rozmístit jímací tyče tak, aby se blesková koule mohla "převalovat" po jejich hrotech, přičemž se nikde nesmí dotknout nepřipojeného zařízení.

 

 

Co se uzemnění hromosvodu týče, norma samozřejmě poskytuje přesné specifikace. Předně by neměla rezistivita zeminy překročit hodnotu 10 Ohmů. V praxi se pak používají dva typy uzemnění, zemniče spojené s jednotlivými svody, které musí být vedeny vně objektu vrchním koncem v hloubce nejméně 0,5 m, a obvodové zemniče vně objektu, které by měly mít minimálně 80 % své celkové délky v zemi. Opět však i zde platí, že dané hodnoty a předpisy musí znát samotný projektant.
 
Nakonec je potřeba myslet rovněž na pravidelnou revizi hromosvodů. Podle nové normy ČSN EN 62305 musí být hromosvody bezpečnostních tříd LPL III a IV vizuálně revidovány každé 2 roky a úplná revize musí být provedena po 4 letech. Co se týče tříd I a II, vizuální revize musí proběhnout každý rok a úplná revize každé dva roky.




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Dřevěná okna a vchodové dveře KOLOVRAT Ostrava
Dřevěná okna, eurookna a vchodové dveře v regionech Ostrava a Opava

Dřevohliníková okna Pražák
Kvalitní dřevohliníková okna šetří energii, jsou elegantní, vysoce odolná a téměř bezúdržbová. Ideální volba pro nízkoenergetické a pasivní domy



reklama