Úvod > stavba > Krb zatopí v celém domě, chatě či chalupě

Krb zatopí v celém domě, chatě či chalupě

Rubrika: Stavíme...    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv autora a archiv firem
Krb zatopí v celém domě, chatě či chalupě

Přicházející podzim otvírá opět pro majitele rodinných domů otázku, jak se připravit na zimní topení. Staré rodinné domy, nebo naopak ty z poslední doby, často využívají krb. Stejně tak majitelé rekreačních objektů znovu staví kachlová kamna, která před třiceti lety zbourali. Je úsměvnou vzpomínkou, že hektická výstavba satelitních městeček po revoluci s krby vůbec nepočítala a tudíž domy byly bez krbových komínů, které se pak musely pracně přistavovat. Dnes už se větší domy bez krbů nestaví.  Jak ale využít teplo krbu pro celý dům?
 
Dáme tam vodní výměník. Tak to bylo dříve časté řešení. Do zadní části otevřeného ohniště či do kamen se umístil výměník (většinou svařený had z trubek), který se napojil přes různé třícestné ventily na stávající rozvody ústředního topení. Některé firmy pak přímo výměník integrovaly do zadní části krbové vložky. Funguje to, ale je to drahé a většinou také s malým výkonem pro přitápění několika otopnými tělesy, protože celý systém topení to většinou samo neutáhne. Je to tedy pouhé přilepšení k tepelné bilanci domu. Lepším řešením je teplovzdušné vytápění.


Teplovzdušné rozvody - schema

 

 

Teplovzdušný samočinný oběh

Pracuje sám na základě fyzikálních zákonů termodynamiky. Teplý vzduch je zkrátka lehčí než studený a stoupá vzhůru. Tam se ochlazuje o nábytek, stěny i strop a klesá opět dolů k podlaze. Jak to tedy funguje u klasického krbu? Krbová vložka je umístěna v krbové obestavbě, tak aby pod ní proudil studený vzduch. Za vložkou musí být vzduchový prostor, aby se nepřehřívala a neztrácela výkon. Empirie říká, že na každý kilowatt výkonu vložky připadá jeden centimetr vzduchové mezery za ní (a to je dost).
 
Prostor nad vložkou zvaný sopouch případně dymník, je dokonale izolován (například hliníkovou fólií) a hromadí se v něm teplo z horké vložky a také z rozžhaveného kouřovodu, kde jsou stovky stupňů. Toto teplo se postupně akumuluje a je nutno ho odvést do místnosti přes co největší mřížky, aby se nepoškodila krbová vložka a obestavba. Mřížky topí přímo do místnosti s krbem, kde je však přetopeno a ve zbytku domu je zima. Nejjednodušším řešením k rozšíření vytápění je provést přímo ze sopouchu průraz s mřížkou do vedlejší místnosti, či několika místností pokud to jde.
 
Nejlepší vždy bude provést jednoduchý ventilační systém v celém domě. Do sopouchu se zaústí hliníkové flexibilní trubky, většinou průměru 120 ÷ 125 mm a těmi se rozvede teplý vzduch do vytápěných místností domu. Pokud je trubka zabudovaná přímo v potěrovém betonu podlahy, můžeme použít plochý hranatý profil naležato (např. 150 × 50 mm) – pak máme částečně též podlahové topení. Rozvody by měly být co nejpřímější a případné ohyby mají mít co největší poloměr. Těsnost spojení se zajišťuje hliníkovými pásky nebo nerezovou sponou. Funguje to jinak samočinně samo.
 
Samotížný oběh má bohužel také svá omezení. Trubky musí být co nejlépe tepelně a zvukově izolovány, takže přidáním kvalitní izolace se zvětší minimálně o 25 mm na každou stranu. Trasa rozvodů by měla být co nejvíce svislá, vodorovné úseky jsou možné maximálně v délce dvou metrů, kovové regulovatelné mřížky na koncích nejdelších větví by se neměly dát zcela zavřít, aby se potrubí nepřetopilo. Pro přechod mezi mřížkou a potrubím se používají redukce. Nesmíme zapomenout na přívod čerstvého studeného vzduchu (nejlépe přímo z fasády či sklepa) pod topeniště.
 
Náhradním řešením je podříznutí dveří o cca 1 cm. Rozsah systému od zdroje tepla je také limitován postupným ochlazováním vzduchu a tím také snižováním jeho rychlosti. Systém je tak omezen délkou větve maximálně pět metrů. Mimo mřížek se systém nedá regulovat a šíří také někdy prach mezi místnostmi, i když zanedbatelně, což majitelům krbů nemůže vadit. Provedení požaduje pouze izolované flexibilní trubky a případně nějaké rozbočky, když nepočítáme výdechové mřížky. Řešení je velice levné a v případě regulace mřížkami i velice efektivní a účinné. Není zde požadavek na přívod elektrické energie.


Toto by samotíž nezvládla...

 

 

V jakém režimu systém pracuje? Ve dne jsou v obývacím pokoji, hale a kuchyni otevřené vět-rací mřížky naplno a naopak podkroví s ložnicemi se pouze temperuje mřížkami téměř zavřenými. Na noc se mřížky v dolních místnostech uzavřou a topí se do podkroví plným otevřením zde osazených mřížek. A takové přiložení na noc v dobře regulované vložce vydrží klidně i 5 hodin a více. O kachlových kamnech s velkou akumulací tepla ani nemluvě.


Schéma rozvodů

 

 

Nucený oběh

Jedná se většinou o sofistikovanější a dražší systémy. Jak je zřejmé z názvu, oběh vzduchu není samotížný, ale je zprostředkován ventilátory. Teplý vzduch se většinou nebere ze sopouchu. Slouží k tomu plechová nástavba nad vložkou – teplovzdušný výměník, kde se hromadí ohřátý vzduch z vložky (pozor nikoliv z odvodu spalin – zde je rozdíl proti předchozímu systému). Ohřátý vzduch ve výměníku se přes připravené otvory (1 ÷ 8 kusů o průměru125 mm) odváděn flexibilními hadicemi do vytápěných prostor.
 
Buď je ventilátor přímo v tomto prostoru (pak má největší účinnost, ale je třeba ho chránit), nebo je více ventilátorů někde na rozvodných větvích. Omezením je, že pokud se ventilátor nachází přímo nedaleko výměníku, musí z něj vést pouze jedno potrubí (případně dvě z opačných stran se spojením do jednoho (tomu se říká Y-kus nebo také kalhotky). Rozvody s nuceným oběhem se už podobají klasickým vzduchotechnickým zařízením. Před ventilátory je nutno osadit mechanické filtry nečistot, aby se zabránilo jejich poškození prachem. Tím se také zastaví distribuce prachu z krbu do vytápěných místností.
 
Ventilátor by měl být opatřen také tzv. bypassem, kdy při jeho hrozícím přehřátí přenese tepelné čidlo informaci o vzrůstající teplotě do termostatu a ten v případě dosažení neúnosné teploty otevře část potrubí pro odvod vzduchu. K tomu může dojít třeba při náhlém výpadku proudu. Funkci bypassu může plnit též bimetalový pásek těsnící potrubí, který při rizikovém navýšení teploty sám odskočí a vzniklým otvorem se odvádí vzduch mimo ventilační jednotku.  Před bypassem by mělo být potrubí délky minimálně tři metry. 


Dvouplášťová vložka s výústky pro připojení rozvodů

 

 

Systém obsahuje také různé rozbočky, kterých se však snažíme dávat co nejméně, protože snižují rychlost procházejícího vzduchu a tím i výkon celé soustavy. Termostat se může také dávat přímo do sopouchu krbu a podle naměřené teploty regulovat otáčky ventilátoru. Regulátor otáček může být také jako ovládání na stěnách vytápěných místností a může se nastavit podle různých požadovaných teplot v různých typech místností. Pokud se přestane topit, čidla zaznamenají pokles teploty a při nastavené hranici ventilátory vypnou.
 
Systém samozřejmě vyžaduje plné otevření výdechových mřížek. Výhodou tohoto systému je také možnost vytápět vzdálenější místnosti, kam bychom se při samotíži nedostali. Pro návrh výkonu ventilátoru hraje hlavní roli objem vytápěných prostor v m3. Platí empirie, že ventilátor by měl být schopen za hodinu, vyměnit všechen objem vzduchu třikrát. Například na 150 m3 vytápěného objemu vzduchu potřebujeme ventilátor umožňující výměnu 450 m3 za hodinu. Ventilační jednotka by měla být na měkké ohnivzdorné izolační podložce, která sníží chvění i hlučnost chodu ventilátoru.
 
Výfuková ústí mohou být směrovatelná podle požadavků vybavení interiéru, nebo klasická regulovatelná, která ohřívají místnost do kruhu se středem v mřížce. 


Místo výdechové mřížky mohou být celá falešná kachlová kamna

 

 

U větších objektů musíme počítat s faktem, že se jedná pouze o podpůrné vytápění k jiné otopné soustavě v případě velkých mrazů. Nedoporučuje se umisťovat výdechy do kuchyní, koupelen nebo na WC. Jedná se o prach a vlhkost prostředí. Zatím ale nebyl zaznamenán žádný velký problém s instalací a provozem teplovzdušného vytápění v těchto prostorech. Nesmíme také zapomenout na dobrou izolaci obvodové obálky celého domu, aby nedocházelo k tepelným ztrátám.
 
Naopak je možno využít neizolovaných rozvodů přímo ve stěnách a podlahách, kde teplo pak z těchto konstrukcí sálá. No a finanční návratnost těchto systémů? Záleží na provedení systému a využívání objektu, většinou se uvádí v rozsahu dvou až čtyř let.              

 




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Koupelny ERBES - rekonstrukce koupelen
Rekonstrukce koupelen a bytových jader. Grafický návrh ZDARMA, kompletní servis, garantovaná kvalita a příznivé ceny! Nová koupelna za několik dní.



reklama