Úvod > volný čas > Deprese mohou mít také pozitivní vliv na život

Deprese mohou mít také pozitivní vliv na život

Rubrika: Zdravý styl    Vyšlo:
Autor:    Foto: Jan Nachtigal a Depositphotos: piotr_marcinski
Deprese mohou mít také pozitivní vliv na život

Podle některých odborníků (ale i novinářů, blogerů) si ve skličující budoucnosti depresi prožije každý druhý z nás. Ano, existují natolik věrohodné důkazy, že přesvědčily dost lidí o konci světa  v roce 2012.  Samozřejmě nesmíme zapomenout na média, která zveřejnila fundované komentáře. Oproti tomu myšlenka , že každý druhý člověk bude zanedlouho cvok vypadá docela v pořádku a nepřímo ji podporuje i odborná veřejnost.
 
Nějak se vypařila důvěra v náš mozek a brilantní myšlení, které odjakživa bylo naší evoluční výhodou a hrálo rozhodující úlohu v podpoře přežití i rozmnožování lidstva  a při vší skromnosti -  doposud si vedlo dobře. Duševní poruchy byly donedávna vzácné, lidé si kazili zdraví příjemnými neřestmi.  V mnohých případech to i přehnali a opustili svět předčasně. Rozhodně se ale polovina lidstva nechystala spáchat hromadnou sebevraždu. Kdo by si nepřál, aby to tak zůstalo? Cui bono?   

 

Nepřehlédněte ve skrytu duše číhající šelmu
Abyste svoji depresi nedbale nepřehlédli, každý z barvitých popisů nemoci je ozdoben příslušným testem, ve kterém se podezřelým stává každé hnutí mysli záporným směrem. Tak si v neděli po dobrém obědě můžete udělat letmou diagnózu. Při vší úctě k vaší náladě (aktuálně se můžete cítit i mizerně) je tam to varování - nesmíte se tak cítit dlouho. Doba, která  špatnou náladu změní v ohrožující onemocnění se různí. Zapálení diagnostikové vám dopřejí pouhé čtyři dny zdravého trápení a potom alou k lékaři!
 
Obvyklý průměr je týden, měsíc, ono, pokud se tím řídíte, je to vlastně jedno.  Pečliví rodiče najdou i test pro svoje děti, chovatelé psů mohou pořídit depresi svému chlupáči. Zdá se důležité vyhledat lékařskou pomoc. Díky médiím probíhá depistáž nemající obdoby, snad jen pamětníci si vzpomenou na autobusy, které pročesávaly krajinu a plošně prováděly hloubkový rentgen plic.Chápání deprese jako temné číhající šelmy je špatnou zprávou a proto čteným příběhem.
 
Odborníci to vysvětlují tím, že náš mozek reaguje silněji na podněty, které považuje za negativní. U špatných zpráv pozorují „negativní vychýlení“, větší nárůst napětí a aktivity. Proto jsou naše postoje silněji ovlivněny depresivními než pozitivními zprávami. Špatné zprávy jsou zkrátka důležitější pro přežití. Pro média je špatná zpráva dobrou zprávou. Zdá se, že v zájmu deprese vede a co by nás mělo zneklidňovat, také vítězí.
 
Každý člověk volí nějakou obranu
Měli bychom si připomenout, že strach, úzkost stres i deprese jsou v našem životě důležitým adaptačním, chcete-li obranným mechanismem. Zvyšují pravděpodobnost našeho přežití, podílí se na přijetí pro život důležitých norem a také na motivaci k dosažení životních cílů. Běžné deprese jsou  červenou na semaforu životních křižovatek, nebo lépe zákazem vjezdu tam, kde se události rychle řítí proti nám. Příklad z praxe: Pokud jste na cestě k osobnímu bankrotu, depresivní nálada vám patrně neumožní radostně uzavřít další „snadný úvěr“. Samozřejmě stejně jako jiné obranné mechanismy naší integrity, například bolest, mnohdy překračují nutné hranice. To samozřejmě mnohdy žádá další pomoc. Zda psychiatrickou, to je otázka.  

 

Kde deprese pomáhá
Podle některých odborníků je depresivní chování pro člověka účelné a důležité. Výzkumy potvrdily, že depresivně naladění studenti v řešení složitých problémů v testu, dosahují mnohem lepších výsledků. Možná je depresivní člověk v situaci, kdy takovou vyšší inteligenci potřebuje. Zrovna tak jako sociální izolaci, která zamezí odvádění pozornosti a umožňuje soustředění na zásadní životní problém. Také stálé „přežvykování“ typické pro depresi může vést při vhodné pomoci k řešení ohrožujícího problému postupným přijetím ztráty.
 
Antropologové upozorňují na důležitost depresivní reakce jedince při prohře v boji o mocenskou pozici. Pokud poražený vykazoval zřejmé známky „sociální smrti“ nebyl popraven. Deprese potom doslova zachránila život a zoologové ji pozoruji i v chování alfa samců u primátů. Podobně přechodná deprese a dočasné stažení ze soutěže může dnes udržet místo prohrávajícímu soupeři v managementu zatímco další soupeření by vedlo k vyhazovu. Samozřejmě více  fundovaných příkladů existují desítky, ale tohle je jen fejeton.
 
Také umělci se brání označení své „múzy“ jako nemoci. Vyšší sociální vnímavost a následná deprese vedly ke vzniku mnoha výjimečných uměleckých děl a někteří umělci tvoří svá díla jen v depresivní náladě. Dramatický odchod některých z nich (zdaleka ne všech) zapadl do jejich životního stylu.Pro mnohé lidi žít dlouho je jen hloupý zvyk. Zvláštní člověk má možná právo zvolit si takovou cestu, která mu sedí,  bez nálepkování většinou. Ano,  je to hodně otevřené pojetí deprese. To ale neznamená, že byste o něm neměli číst.
 
Časy se mění, psychiatrie zůstává

Společnost  se rychle mění. Tradiční pilíře lidské rovnováhy-  rodina, komunita a víra se nám rozpouštějí před očima a neexistuje jediná správná životní strategie. Je složitější si vybrat a ještě složitější s tím výběrem uspět. Ve společenství holubic je výhodnější být jestřábem. V komunitě jestřábů má největší šance holubice. Pana nebo orel? A tak se škála depresivních symptomů hrozivě rozrostla. Lidem může život přidělávat starosti, ale ty by neměly končit v rezavém kontejneru osvědčených pravd, vyhaslých emocí a všech možných svízelí, které  dnes slepuje dohromady diagnóza deprese.
 
A už vůbec ne sloužit jako náborový leták do armády pacientů. Klinická deprese už sama dělá lékařům dost problémů a zdá se, že pokus ji ekonomicky diverzifikovat selhal. S lidským trápením lépe pracují psychoterapeuti a  řeči těla lépe rozumí psychosomatická medicína. Když v šedesátých létech mladí lidé revolučně změnili svůj  životní styl a jazyk (bůh je ve mně), polovina z nich obdržela diagnózu schizofrenie. Ke konci té zneklidňující epizody bylo zapotřebí shodného vyjádření tří psychiatrů, aby toto označení mělo vůbec nějakou cenu. Možná, že by mělo proběhnout něco podobného. Jde přece o naše zdraví.
 
Alex Ford z univerzity v anglickém Portsmouthu se svou studentkou Yasmin Gulerovou studovali vliv antidepresiv splachovaných s odpadními vodami do moře na chování korýšů žijících poblíž pobřeží. Zjistili, že korýši jsou pod vlivem těchto látek neodolatelně přitahováni světlem. Tráví proto u hladiny až pětkrát více času, než jim velí jejich přirozené instinkty. Stávají se tak snadnou kořistí ryb a vodních ptáků, před nimiž se za normálních okolností ukrývají v hlubších vodách. Nenapadlo vás také, že každý člověk občas potřebuje úkryt v hlubších vodách?



reklama