Úvod > volný čas > Potápění na Bali- hloubkový ponor vám vezme dech

Potápění na Bali- hloubkový ponor vám vezme dech

Rubrika: Cestování    Vyšlo:
Autor:    Foto: autor
Potápění na Bali- hloubkový ponor vám vezme dech

Kdo se jednou ponoří pod hladinu, toho povětšinou vodní svět uchvátí už navždy. Hloubkový ponor  pod 30 metrů, což je hranice běžného  potápění, je pak ještě něco jiného, a  navíc na exotickém Bali… račte nasedat... 

 

 

Vyrážíme v sedm ráno, jsme čtyři a bereme dvě záložní láhve. V padesáti metrech už ubývá vzduch hodně rychle a cestou nazpět určitě dojde i na dekompresní zastávku. Předpokládaný ponor je do 50 metrů, dál se uvidí.
 
A jdeme dolů. V šesti metrech odkládáme záložní lahve a vytváříme si záložní bod pro návrat, poslední kontrola veškeré techniky a tlaku, a pokračujeme dolů. Proud nás krásně nese kolem korálového úbočí, není třeba ani kopat ploutvemi, jen kontrolujeme dýchání, tlak v lahvích a čas od času trochu přifoukneme do žaketu, abychom zachovali nulový vztlak. 

 

 

Za pár minut jsme v padesáti metrech a Jirka hlásí problém -  hloubkové opojení. Musí zastavit a vystoupat výš, jeho buddy (parťák potápěč) Mike zůstává s ním. Dál už tedy pokračujeme jen dva. V šedesáti dvou a půl metrech náš sestup končí, podáváme si s Láďou ruce, pogratulujeme si a jdeme „nahoru“  - do 40 metrů, kde je potřeba upravit ukotvení a výšku jedné bójky. 
 

Postupujeme pomalu vzhůru až do šesti metrů, kde nám počítač přikazuje na osm minut zastavit pro dekompresi. Záložní láhev se mi hodí, mám tlak ve své lahvi na 50 barech, ostatní jsou na tom lépe.  No, pořád se dá zlepšovat.  Ještě bezpečnostní zastávka ve třech metrech a jsem na hladině. Celková doba 52 minut.  Krása.

 

 

Nahoře se nám Jirka svěřuje s pocity z hloubkového opojení a oceňujeme zkušenost, s jakou tohle skutečné nebezpečí rozpoznal. Viděl prý z ničeho nic jen jednu barvu - Láďa replikuje s humorem, že to my v té hloubce taky - ale Jirka viděl jen růžovou, tak ta tam určitě není. Hloubkové nebo taky dusíkové opojení je prevít, funguje jako droga nebo alkohol. 
 
Jste šťastní, cítíte se volní, chce se vám létat, vytáhnete si automatiku z úst a takto cele uvolněné si vás převezme ,,kapitán Nemo“. Většina potápěčů , kteří toto nebezpečí neodhadli  skončila na dně se šťastným úsměvem na rtech – a s nevydýchanou polovinou vzduchu v láhvi.  Proto je třeba respektovat základní zákon buddyho,  a vždy se potápět nejméně ve dvojici.

 

 

Byl jsem rád, že jsem si mohl na tuhle hranici potápění se vzduchem sáhnout, aniž by mi to cokoliv dělalo. Tam dole je jiný svět, i ryby, které u hladiny mají deset centimetrů, jsou tady pětkrát větší. A když voda okolo je stále 27 stupňů teplá a viditelnost téměř absolutní, je to krása. Bali je nádherné a stojí za to je vyzkoušet.
 
Pokochejte se obrázky z menší, "turistické" hloubky, dostupné téměř pro každého.
 
 
Tak šťastný a veselý 2011 z Bali.



 



reklama