Úvod > Novinky > Pohádková Morava

Pohádková Morava

Rubrika: Za kulturou...    Vyšlo:
Autor:    Foto archiv autorky
Pohádková Morava

Pohádky, mýty a pověsti se dnes už moc v rodinách nenosí. Děti sedí u počítačů a v lepším případě hrají hry, v horším brouzdají po internetu a chatují bůhví s kým. Je dnes už nepředstavitelné, že se vyprávěly v rodinném prostředí pohádky a šířily se od úst k ústům. 
 
 „Morava vypráví mýty, pohádky a pověsti“ je název výstavy, kterou připravili pracovníci Památníku písemnictví v prostorách rajhradského kláštera. Od 8. září až do konce roku je možné v části, která je již zrekonstruována, potkat víly i jezinky, statečného Bruncvíka či krále Ječmínka nebo ctnou pannu Meluzínu. Všechny je zapůjčilo divadlo Radost.

 

 

„Památník se musí přece věnovat mladší generaci, pořád se říká, jak mladí nečtou, tak je chceme motivovat. Měli jsme tu na výstavě omalovánky, pak slabikáře a teď pohádky. Aby z toho měli taky něco ti nejmladší, tak je tu také interaktivní domeček s magnetickými obrázky z pohádek, které si mohou děti skládat, “ prozradil ředitel Památníku písemnictví Vojen Drlík.

 

 

Přijdou si na své děti malé i větší a dospělí se také dozví informace, které až dosud nevěděli. První část výstavy je věnována knížkám lidového čtení, což bylo zboží jarmareční, které se tak dlouho četlo, až se „vyčetlo“. Několik exemplářů se přece jen dostalo do sbírek Moravské zemské knihovny, a tak dnes můžeme porovnat příběh nám známé Popelky s příběhem středověké Finetty, či posoudit, zda naše „lidové“ pohádky vychází z příběhů Orientu, německé renesance nebo z antické tradice, kterou je také možné v pohádkách vystopovat.

 

 

V době baroka bylo díky knihtisku lidové čtení velmi populární a rozšířené. Obrozenci však začali poukazovat na cizí prameny a lidové čtení zatracovat a začali hledat a sbírat pohádky české a moravské. Karel Jaromír Erben a Božena Němcová inspirovali další pokračovatele. Těm moravským, méně známým, je věnována druhá část výstavy. Matěj Mikšíček, Beneš Method Kulda nebo Františka Stránecká byli mezi prvními, které následovala řada dalších sběratelů. Svoje místo našly na výstavě pohádkové bytosti ze všech oblastí Moravy, severní i jižní, Hané či Slovácka. Kouzelné ilustrace výtvarníků Josefa Kremláčka, Aloise Mikulky a Libuše Šuléřové doplňují půvabně veselá pohádková vyprávění.

 

 

Komplexu rajhradského kláštera vévodí barokní kostel sv. Petra a Pavla, jehož autorem není nikdo menší než Jan Blažej Santini-Aichel.  Na první pohled zaujme štít mezi věžemi, který je ozdoben mozaikovým obrazem Neposkvrněného početí Panny Marie. Nad balkonem je kamenný dvojitý znak rajhradského kláštera. Kovanými železnými dveřmi vstupujeme do chrámu. Do prostor Památníku je vstup hned vedle a opravené prostory dýchají pohodou a klidem, a přestože jsou nově opravené, jejich duch zůstal zachován.

 

 

Budovy kláštera ještě zdaleka nejsou ve stavu způsobilém pro jakoukoli kulturní činnost. Je tu prostor především pro činnost stavební, přesto už zde našlo prostory Muzeum Brněnska a postupně se podílí na opravách. „Máme teď už v pronájmu celý objekt a už se těšíme, že tu budeme realizovat další projekty. Jaké? Dejte se překvapit!“,  probouzí zvědavost ředitel muzea Antonín Reček. Rajhradský klášter je v každém případě místo se silnou starou historií a hlubokým duchovním nábojem, které stojí za to navštívit.


Mohlo by se hodit


reklama