Úvod > volný čas > Mezinárodní divadelní projekt MIR CARAVANE – KARAVAN MIRA ve švýcarské Basileji

Mezinárodní divadelní projekt MIR CARAVANE – KARAVAN MIRA ve švýcarské Basileji

Rubrika: Za kulturou...    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv autora
Mezinárodní divadelní projekt MIR CARAVANE – KARAVAN MIRA ve švýcarské Basileji

V úryvku z připravované knížky „S Provázky a Hady na provázku aneb Vzpomínky antihrdiny“ vás Jaroslav Tuček přenese do neklidného roku 1989, ve kterém Akademie Ruchu, Teatr Osmego dnia (Polsko), Cirk Perillos (Španělsko), Dog Troep (Holandsko), Footsbarn Travelling Theatre (Velká Británie). La Compagnie du Hasard (Francie), Licedei, Svoja Igra (Sovětský svaz), Teatro Nucleo (Itálie) a Divadlo na provázku (Československo) stvořily mezinárodní divadelní karavanu „MIR CARAVANE – KARAVANA MIR“ a vydaly se s ní na velkolepou společnou pouť Evropou...
 
Během půlročního putování vznikl společný projekt pouličního divadla „ODYSSEA 89“.
 
Divadlo na provázku v rámci Karavanu uvádělo inscenaci Petera Scherhaufera „Svatba“ (Bertolt Brecht) a pouliční verzi pohádky Evy Tálské „Svět snů“.

 

 

Basilej je krásné město. Na kopci, vysoko nad řekou, ale i na březích prudce se valícího Rýna jsou shluky starobylých domů, snoubících se s moderní vkusnou zástavbou.
Basilejské uličky, ulice, náměstíčka, náměstí, obchody, obchůdky, parky, parčíky, tržiště voní směsicí orientálního koření, ovoce, čajů a dravé řeky.
Malebná zákoutí lákají k procházkám, odpočinku i milostným hrám…
Režisér Scherhaufer některá z nich vybral pro realizaci pohádky o lásce chrabrého kralevice ke krásné princezně začarované zlou čarodějnicí do podoby havrana.
Pohádce režisérky Evy Tálské to v historických kulisách staré Basileje tuze slušelo.  Pohádkový příběh „Svět snů“ se těšil značné přízni slovutných občanů i dětí vlídného města.
 
Vyvrcholením basilejského zastavení karavany divadelníků se beze sporu stalo uvedení projektu Odyssea 1989, na kterém se podílely všechny zúčastněné divadelní skupiny.
 
Byl měsíc srpen, jedenadvacátého a temná noc. U nádherné katedrály na Der Münsterplat se ozvala rána jako z děla, náměstím se valí kouř a mlha.
Rozžehují se reflektory, světelné proudy prorážejí chuchvalce dýmu, olizují katedrálu, její ochozy i sošné tváře mužů se slaměnými klobouky na hlavách.
Rozeznívají se zvony, ozývá se táhlé troubení pozounů, dým houstne, na náměstí přicházejí další a další skupiny diváků.
Z věže katedrály se snáší zpěv žalmů, kužely světla bloudí náměstím, objevují blížící se mořský koráb. Jeho bělostné plachty vzdouvá vítr, na stěžních je vidět námořníky. Loď tažená otroky rozráží davy návštěvníků jako mořské vlny. Užaslí diváci se rozestupují, nechávají koráb proplout a začínají tleskat.
Z oken starých historických domů, jakoby postavených pro tento divadelní projekt, sledují dění zvídaví měšťané.
Náměstí se rozdrnčí melodií ruských balalajek, ale to už od horní ulice přibíhá horda jednookých kyklopů s hořícími pochodněmi, kteří táhnou velký vůz a zpívají: „Kolíne, Kolíne“.  Z vozu padají na dlažbu jablka, banány, citrony, mrkev, petržel, hlávky zelí, kedlubny, brambory, rajčata, chleby, housky, masité kýty.

 

 

Kyklopové volají na námořníky, lákají je na bohatství jídelního menu hodovní tabule.
Odysseus, neodolá a opouští loď. Okamžitě se ocitá uprostřed divoce tančících dlouhonohých příšer.
Námořníci se po lanech spouštějí z korábu a běží Odysseovi na pomoc. Rozrazí kruh jednookých příšer, vyrvou Odyssea z jejich pařátů a odvádějí ho zpět na loď.
Ozývají se mohutné detonace, kyklopové prchají, koráb se vydává na další pouť.
 
Na obrovitém lešení stojí bohové v řízách, patetickými gesty rozpoutávají nebeskou bouři, na dlažbu náměstí se valí gejzíry ohně, smrdutá síra, peří, konfety, dým i proudy stříbrné, tuze studené vody.
Náměstím prolétává zlatozelený drak, z nozder mu funí pára a oheň. Řítí se na koráb, zapaluje jeho plachty a loď se ocitá v plamenech.
Námořníci bojují s drakem na život a na smrt, z korábu padají hořící stěžně.
Reflektory svítí na ratolestmi ověnčenou slavobránu, pod kterou tančí nohaté ďáblice a lákají osazenstvo korábu ke vjezdu do země ohňů. Koráb se blíží k bráně, zastavuje, z brány se vyšlehnou plameny, vyvalí se dým a pach spálené síry. Na obloze se zjevuje svítící vrtulník.  Bouchají petardy, basilejští psi štěkají, opilý bas huláká německou písničku: „Můj Rýne, můj Rýne, vodičko čistá…“
 
Náměstím se rozléhá aplaus, potlesk se mění v ovace.
 
Koráb bloudí náměstím, dým houstne, je ho mnoho, je dusivý, zalézá do plic. Ozývá se hlasité kašlání, kašleme všichni, náměstí se otřásá pod poryvy kašle a Odysseův koráb se kašlajícím mořem prodírá. 

 

 

Z lešení vysokého domu se snáší nevzhledné hejno netopýrů, jejich černá křídla vydávají svistivý zvuk, tykadla dští vodopády ohnivých jisker.
Středem náměstí se šine kára, do jejích pedálů se opírají dvě zrůdy, foukají při tom do dlouhých hadic, které hrozivě chrochtají.
Z káry se do výše vysouvá plošina, na ní stojí dlouhá, hubená postava kostlivce. Vzpíná pařáty k noční obloze a kvílí.
 
 
Za řevu sirén a houkání klaksonu vjíždí na náměstí deset monster s hrůznými líticemi na kapotách. Monstra se prodírají diváckými davy, krouží kolem hořícího korábu.
Koráb se rozjíždí, námořníci hází na motorová monstra výbušniny, monstra se dávají na ústup a mizí z náměstí.
Loď míjí pekelnou bránu, na které se promenují dlouhé, plandavé postavy v černých cárech, a uprostřed mává velkou kosou kmotra. Skosení námořníci klesají na palubu korábu a umírají.
Světla reflektorů bloudí po jejich mrtvolách…
 
Od katedrály vyráží dav tančících mužů a dívek. Nad hlavami nesou symboly života, žlutou loď a zářící slunce. Proplétají se mezi diváky, berou je za ruce, běží náměstím, zamíří ke katedrále a mizí v temné uličce.
Světla reflektorů hasnou…
Diváci řvou, hvízdají, potlesk je frenetický a neskutečně dlouhý.
 
Hrdý Peter Scherhaufer řekl: „Co ty na to? Vidět a umřít, Jarošu, nebo ne?!“
 
Dodávám, historického mezinárodního projektu se zúčastnili:
 
Alena Ambrová, Dita Kaplanová, Ivana Hloušková, Irena Visnarová, Gita Fuchsová, Jiří Pecha, Miroslav Donutil, Láry Hauser, Pavel Zatloukal, Martin Havelka, Václav Svoboda, Jaroslav Havlík, Josef Šindelka, André Addeh, duo trnavských mechaniků Štefan Knížak, Michal Vittek, režisér Peter Scherhaufer a Jaroslav Tuček.
Odyssea představoval Mirek Donutil.




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Zen shop a masáže Relax
bolesti zad, hubnutí, relaxaci to vše získáte pomocí masáží nebo terapie tradiční čínské medicíny doplněné bylinnými přípravky z TČM nebo ajurvédy



reklama