Úvod > volný čas > Mezi Prahou a Kolínem

Mezi Prahou a Kolínem

Rubrika: Cestování    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv autora
Mezi Prahou a Kolínem

Mnoho let jezdím autem do různých míst s rituálem start a cíl. Jsou cesty, které absolvuji za rok mnohokrát. Při jedné takové jízdě mne napadla myšlenka - proč se nepodívat kousek stranou silnice, jak vypadá vesnice či městečko, které se nachází na blízkém kopci a kam odtud lze dohlédnout. Minulý týden jsem tuto myšlenku uskutečnil a odbočil z trasy Praha – Kolín. A tady je můj tip pro dnešní sobotní výlet…

Ve stínu velkých historických objektů zůstávají mnohdy bez povšimnutí místa, která mají tisíciletou tradici a ovlivňovala život kraje a mnohdy celé země. Jak jsem předeslal výše, dnes budeme ,,pátrat“ na cestě z Prahy do Kolína…

 

Mapa lokality

 

Hradešín
Náš výlet začneme na silnici E12.  Asi 2 km za Úvaly je odbočka na Přišimasy a Hradešín. Cílem první zastávky bude obec Hradešín. Její historie, co by osídleného místa, sahá až do doby kamenné, t.j. cca 5000 let před naším letopočtem. Rovněž existují doklady o osídlení místa Kelty 500 let před naším letopočtem.
 
Dokonce je toto místo uváděno v pověsti o přemyslovském knížeti Nezamyslu, který zde nechal postavit strážní hrad jménem Sedešín, jenž je zmiňován v písemnostech již od 10. století. Na počátku 12. století zde vzniká osada. V roce 1125 pak byla na místě pohanského obětiště postavena románská rotunda sv. Jiří. Ve 2. polovině 14. století byla přistavěna čtvercová gotická kostelní loď s presbytářem.
 
V obci lze najít i naučnou stezku seznamující s historií místa a významnými stavebními objekty.

 


Výhled do krajiny

 

Za dobrých povětrnostních podmínek je od zvonice kostela sv. Jiří, nebo z louky pod kostelem zcela ojedinělý panoramatický výhled na Prahu, Krušné hory, České středohoří a Říp, Bezděz, Ještěd, Jizerské hory a Krkonoše.

Tismice
My se nyní vrátíme zpět na silnici č. 12 a budeme pokračovat směrem na Český Brod.  Před Českým Brodem odbočíme na Tismice. Navštívíme starobylou obec rozkládající se při obchodní stezce, jejíž existence byla doložena již r. 1295. Archeologický průzkum nad vsí dokonce objevil slovanské hradiště. Co stojí za zhlédnutí, je trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Je to jedna z nejvýznamnějších románských staveb na českém území. Postavena byla koncem 12. století.
 
Vracíme se zpět a jedeme do Českého Brodu.
 
Český Brod
Ve 12. století v místě kudy procházela kupecká stezka, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou, byla založena trhová osada. Na město byla povýšena pražským biskupem Janem z Dražic v roce 1268. Současně bylo městu uděleno právo hradby. Český Brod je gotické město a do současnosti si zachovalo řadu stavebních památek.
 
Dominantu tvoří románský kostel sv. Gotharda. Ten byl průběžně přestavěn na gotický a později barokně upraven. Mezi další významné městské památky patří kamenná zvonice. Město má zachované hradby a podzemní chodby. Za prohlédnutí stojí i novorenesanční budova radnice a renesanční kostel Nejsvětější trojice. Na náměstí se nachází pomník Prokopa Velikého, který se váže k bitvě u Lipan. 

 


Pamětihodnosti v Českém Brodě

 

Název Brod má město ve jméně proto, že vzniklo u brodu přes říčku Šemberu.
Pokud se zmiňujeme o tomto vodním toku, je dobré připomenout turistickou stezku, která vede z Českého Brodu údolím říčky Šembery. Jedná se o náročnější naučnou stezku v délce 11 km mající 12 zastávek, na kterých si můžete přečíst informace o přírodních i historických zajímavostech okolní krajiny.
 
Vrátíme se zpět do Českého Brodu a budeme pokračovat v cestě směrem na Kolín. Pro další orientaci nám budou sloužit dva stožáry Liblického rozhlasového vysílače. Údajně se jedná o nejvyšší stavby v ČR, jejichž výška dosahuje 355 m. Po 6 km odbočíme směrem na obec Lipany, cesta nás povede až na Lipanský vrch. K orientaci v krajině poslouží zmiňované stožáry k určení směru na Český Brod.
 
Příběh bitvy u Lipan je dlouhý a složitý. V této bitvě stanou proti sobě ti, kteří mnoho let bok po boku bojovali proti společnému nepříteli. 

 


Pohled z Lipanského vrchu

 

Pohled do historie
Je neděle 30. května 1434 kolem 16. hodiny. Tři dny trvající jednání předáků obou stran nedopadlo dobře a obě vojska se připravila k bitvě.
Radikální strana, vedená hejtmanem Ondřejem Keřským, poté co se dozvěděla, že proti ní táhne od Českého Brodu nepřítel, zaujala výhodné postavení na návrší jihozápadně od Lipan a uzavřela se ve vozové hradbě. S dostatkem zásob si mohla dovolit přenechat aktivitu svému protivníkovi. Vojska panské jednoty a umírněných kališníků zaujala pozice mezi vesnicemi Lipany a Hřiby.
 
Koaliční vojsko vzhledem k svému postavení nemělo šanci dobýt vozovou hradbu radikálů přímým útokem, hejtmané se rozhodli použít úskoku. Diviš Bořek z Miletínka (spolubojovník Jana Žižky z Trocnova) skryl jízdu v dolince poblíž vozové hradby nepřítele, zatímco vozový šik, kterému velel Jan Černín, se začal přibližovat k opevnění radikálů. Když se šik ocitl v dostřelu od vozové hradby, několikrát vystřelili z děl, ale pak se vozy stočily na sever a předstíraly ústup směrem k Českému Brodu. Tento překvapivý ústupový manévr u radikálů vyvolal nadšení, byla otevřena vozová hradba, jejich jízda, vedená Čapkem ze Sán, i pěší začali pronásledovat ustupující vozy.
 
V okamžiku, kdy se radikálové dostali do dostatečné vzdálenosti od svého opevnění, začaly se vozy otáčet a ústup se změnil v útok. Zároveň na otevřenou vozovou hradbu zaútočil dosud skrytý jízdní oddíl, kde byly osobnosti jako Mikuláš z Landštejna na Borotíně, Arnošt z Lestkova, Petr z Janovic na Vysokém Chlumci, Jan Malovec z Pacova s úkolem udržet ji otevřenou dokud nepřijdou na pomoc pěší bojovníci z vozového šiku. Bitva se brzy změnila pouze v pobíjení bojovníků radikální strany. Na vozech padl i Prokop Holý a Prokůpek.
 
Rychle se v situaci na bojišti naopak dokázali zorientovat Jan Čapek ze Sán a Ondřej Keřský, kterým se podařilo s dalšími jezdci bezpečně uniknout do Kolína. Řada podhejtmanů, mezi nimi Jan Roháč z Dubé, se vzdala svým někdejším spolubojovníkům z řad umírněných kališníků.
 
Bitva skončila rozhodným vítězstvím utrakvisticko-katolické aliance. Přestože vítězové zlikvidovali drtivou většinu zajatců (na 700 zajatých sirotků a táboritů bylo upáleno ve stodolách u Českého Brodu a na bojišti padlo množství radikálů, nebyla polní vojska plně zničena, avšak byla oslabena, bez schopnosti ovlivňovat vývoj českých zemí. Tato skutečnost umožnila dohodu se Zikmundem a legáty kostnického koncilu a ukončení válečného stavu na území českého státu.
 
Část bojovníků radikálních svazů se připojila k umírněným kališníkům, část odešla do zahraničí za kariérou žádaných žoldnéřů. Někteří, jako Jan Roháč z Dubé, zůstali a dále vzdorovali.
Husitství představovalo první velký historický pokus uskutečnit reformu života západního křesťanstva úsilím všech lidí, kteří cítili nutnost nápravy společnosti. Teprve o 100 let později ocenila luterská reformace v husitech své předchůdce a uznala jejich prioritu v důslednosti, s jakou vedli zápas za ozdravění života západokřesťanské církve.
 
Polipanský vývoj vyústil do náboženského smíru, ukončení válečného stavu v Čechách a byl potvrzen zvolením Jiřího z Poděbrad českým králem. 

 


Lipanská mohyla

 

V nacionálně vypjatém 19. století, kdy se husitská epocha stala v podvědomí veřejnosti jedním ze zásadních mezníků vývoje českého státu, výrazem tohoto přesvědčení bylo v roce 1881 vztyčení pamětní mohyly Prokopa Holého na návrší u Lipan.
 
Co dál jsme viděli na cestě z Prahy do Kolína, se dozvíte některou další sobotu.




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Zen shop a masáže Relax
bolesti zad, hubnutí, relaxaci to vše získáte pomocí masáží nebo terapie tradiční čínské medicíny doplněné bylinnými přípravky z TČM nebo ajurvédy

Výživa pro fitness a kulturistiku
Cvičíte, hubnete, posilujete? Navštivte náš shop s výživou pro vás! Spalovače tuků, carnitin, kreatin, proteiny a další doplňky



reklama