Úvod > volný čas > Stavby v krajině

Stavby v krajině

Rubrika: Cestování    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv autora, Wikipedia
Stavby v krajině

Památky lidské existence v krajině mají svou duchovní dimenzi. Vypráví příběhy lidí žijících v krajině. Náhodný poutník vidí pouze symbol, náznak informace o místě nebo tamním životě.
Každý opracovaný kámen či vytesaný obraz ve skále, drobné krajinné stavby jako kříže, sochy, kapličky, to vše mělo v době vzniku svůj význam i vzkaz do budoucna.
Pokusíme se tedy nahlédnout do minulosti s pomocí památek, které můžeme objevit v krajině i dnes.

 

 

Smírčí kamenné kříže
Zjednodušeně by se dalo říci, že jsou trvalou připomínkou nějaké tragické události (zásahu blesku, umrznutí na cestě, utopení, převrhnutí vozu nebo vyznačení místa, kde došlo k zločinu). Pokud se jednalo o vraždu, tak podle středověkého trestního práva, platného v Čechách, byly smírčí kříže stavěny na náklad pachatele v místě, kde se násilný trestný čin udál. Literatura také uvádí, že se podobné kameny stavěly i jako upomínka na různé pohromy, například na morové epidemie, tragédie povodní, válečné bitvy. Přes dohady o významu a určení původu kamenných křížů si zaslouží pozornost názor potřeby budování památníků zemřelým.

 


Smírčí kříže

 

Až do 17. století byl postih pachatele, pokud nebyl trestán na hrdle, v rukou příbuzných zavražděného. Mohl se vykoupit splněním určitých podmínek, na kterých se dohodl s příbuznými oběti a zajistit si tak beztrestnost. Kromě zaplacení určité sumy odškodného k tomu patřilo také uznání viny a odprošení. Projevem kajícnosti byl obyčejně závazek postavit na místě vraždy či křivdy kamenný kříž. Doklady o smírčích smlouvách pocházejí převážně ze 14. až 16. století. Často je na křížích vyobrazen smrtící nástroj a datum spáchání zločinu. Pokud na svých toulkách najdete smírčí kříž, zastavte se, možná na kameni objevíte, co se v  místě před dávnými lety odehrálo.
 
Příběh o léčivé studánce…
…nebo prameništi vody najdete v každém kraji. Mnohdy se takové studánky stávaly poutním místem. Přeneseme se na Hronovsko první poloviny 18. století. Jak tenkrát vypadal život prostého lidu, se můžeme dočíst v románu Aloise Jiráska Skaláci. Studánka, o které se zmíníme, byla pojmenována podle hlavního hrdiny románu - Skalákova studánka. V letech 1757 až 1759 zde řádila epidemie moru a v letech 1832 cholera. Při každé epidemii místní obyvatelé chodili k lesnímu prameništi do lesa Matenice pro nezávadnou vodu. Postupem času lidé začali vodě přikládat zázračnou moc. Studánku upravili, vyzdobili svatými obrázky a pojmenovali ji Skalákova studánka. Nutno dodat, že se místní lidé starají o tento kout dodnes.

 


Skalákova studánka

 

K lesnímu kraji s hlubokými roklinami také patří strašidla a pověsti. Na okraji pramenů jsou placaté kameny připomínající chleby. Pověst říká, že jsou to zkamenělé chleby lakomé selky z blízké vesnice, která nechtěla dát pocestnému krajíček z čerstvě napečených pecnů.
Pokud zde potkáte pocestného, podarujte ho svou svačinou, jistě se vám odvděčí třeba tím, že vám ukáže nádherná lesní místa Maternice a pozve vás třeba na Žaltman v Jestřebích horách.
 
Mapa http://www.mapy.cz/#x=16.153405&y=50.499813&z=12&l=2

 
Vojenské hroby a pomníky
V Čechách a na Moravě snad nenajdete místo, které by bylo ušetřeno válečných běd. Nejvíce pomníků pak pochází z let 1914 – 1918, tj. první světové války. I tyto pomníky vypovídají o lidech a jejich životě. 

 


památník padlým v letech 1914 - 1918

 

Vrátíme se v časové ose do roku 1866, kdy došlo k rozšíření a sjednocení německé říše agresivní válkou proti Rakousku, žel na území Čech. Válečná střetnutí na Náchodsku probíhala od 27. června do 3. července u Náchoda, České Skalice, Svinišan a Hradce Králové. Bojovalo se i na jiných místech Čech a Moravy. Rakouská vojska dosáhla jediného vítězství - u Trutnova. Za všechny hroby a pomníčky z této války si připomeňme hřbitov v zámecké oboře v Náchodě.
 
Zranění z bitev kolem Náchoda byli léčeni v lazaretu na náchodském zámku. Zemřelí pak byli pochováni na zřízeném vojenském hřbitově v místech, kde byli pohřbeni vojáci, kteří padli za sedmileté války v roce 1762.       

 


hřbitov v zámecké oboře

 

Na hřbitově v zámecké oboře tedy leží ve společném hrobě vojáci pruské i rakouské armády.  Celková bilance války v roce 1866 byla katastrofální. Okolo 10 tisíc mrtvých, raněných nebo pohřešovaných mužů na straně Pruska a až 44 tisíc na straně Rakouska. Kolem Hradce Králové je evidováno téměř 200 pomníků. I takové jsou stopy člověka v krajině…
 
Kaple na Třístoličníku,
Zamíříme na Šumavu, do míst odkud jsou nádherné výhledy do kraje, na vrchol hory Třístoličník, kde k nebi ční tři skály podobající se sedadlům. Pár metrů od výstupu na vrcholovou skálu Hochstein, pod skalním útvarem, obrácena průčelím do Čech, se nachází kaple zasvěcená biskupovi sv. Janu Neumannovi. Na uctění památky svého slavného rodáka ji zde nechalo v roce 1990 postavit město Prachatice.

 


kaple třístoličník

 

Kdo byl Jan Nepomuk Neumann? Co jej proslavilo tak, že byl roku 1963 prohlášen za blahoslaveného a v roce 1977 za svatého? Jan Nepomuk Neumann byl misionářem v Americe, biskupem a průkopníkem katolického školství v USA a především příkladem statečného člověka, který se nespokojoval s tím, že některé věci jsou neproveditelné, ale hledal nové cesty k naplnění svých ideálů. Větší část aktivního života prožil v USA, kde také zemřel a je pochován. Celý život se hlásil k místu svého rodiště - Prachaticím.
 
Do Beskyd za Radegastem, Cyrilem a Metodějem
Každá krajina má svá tajemná místa, která u vnímavého člověka dokáží vyvolat atmosféru dávno minulou. Takové jsou i Beskydy s vrcholem Radhošť, jenž je spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Říká se, že právě na vrcholu Radhoště stávala socha Radegasta, snad dokonce celá ze zlata. Solunští věrozvěstové Konstantin a Metoděj ji ale po svém příchodu na Moravu údajně nechali zbořit, protože byla v rozporu s hlásanou křesťanskou vírou.

 


Radegast a věrozvěsti

 

Na vrcholu Radhoště (1129 m.n.m.) pak byla v roce 1898 postavena a vysvěcena kaple sv. Cyrila a Metoděje s kopií obrazu Valašské madony z roku 1898 a kříž se sousoším Cyrila a Metoděje z roku 1931.
Pokračujete-li z vrcholu Radhoště směrem na Poustevny, asi po 2,5 km dojdete k monumentální soše již zmíněného Radegasta. A tak už mnoho let, jen pár kilometrů od sebe stojí socha slovanského boha a sousoší soluňských věrozvěstů. I to je zajímavá stopa člověka v krajině. Můžete se tak ptát, o čemže nejspíš svědčí…
 
Ještě jednou smíření
Začali jsme smírčími kříži a smírčím křížem skončíme. Byl postaven na Bukové hoře u Teplic nad Metují na Náchodsku a týká se události těsně po druhé světové válce. Došlo zde k zastřelení 23 civilistů, vesměs starých lidí. I přes určité temné pozadí události ale platí, co bylo řečeno při jeho odhalení: ,,Kříž smíření je symbolem tolerance a mezinárodního porozumění, kterého nám je v novém tisíciletí jako zemi uprostřed Evropy tolik zapotřebí“.

 


Kříž smíření

 

Co dodat. Važme si všeho, co nás spojuje s minulostí, a snažme se, aby budoucí pokolení mělo o nás jen samé dobré zprávy…




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Zen shop a masáže Relax
bolesti zad, hubnutí, relaxaci to vše získáte pomocí masáží nebo terapie tradiční čínské medicíny doplněné bylinnými přípravky z TČM nebo ajurvédy



reklama