Úvod > volný čas > Zlato INKŮ

Zlato INKŮ

Rubrika: Za kulturou...    Vyšlo:
Autor:    Google+  FOTO: www.zlatoinku.cz
Zlato INKŮ

Pověstmi opředený zlatý poklad Inků. Kdo by nesnil o tom vidět ho z blízka, na dosah ruky obdivovat zlaté poháry, masky a kouzelné šperky z minulých staletí. Inkové založili jedinou velkoříši jižně od rovníku, ale současně také impérium s největším zlatým bohatstvím.
Říše Inků se kupodivu dočkala jen krátké doby rozkvětu, která trvala pouhých několik málo desítek let. Na vrcholu své moci se tento stát rozprostíral od severu na jih přes téměř 5 000 kilometrů podél And a pobřeží Tichého oceánu. Vlastní incká kultura existovala však pouze necelých 90 let jako sjednocení mnoha dříve svébytných národů. Vysoká efektivita inckých vládců a jejich historický význam spočíval v jejich schopnosti postavit oné mnohé kultury pod svou správu a ponechat jim, až na pár výjimek, jejich kulturu, ba dokonce je hospodářsky dobře zabezpečit.
Politické, náboženské a kulturní centrum říše tvořilo Cuzco. V tomto velkoměstě nesídlil pouze vládce, ale nacházela se zde také hlavní svatyně, tzv. sluneční chrám, a hlavní vzdělávací zařízení. Při příchodu prvních Španělů do Peru bydlelo v Cuzcu až na 200 000 lidí.


nádoba s dvojitým tělem, zlato

 

Inkové vděčili za svou moc centralistickému státnímu aparátu. Své pole působnosti důsledně zvětšovali tím, že si přičleňovali přilehlá území diplomatickou cestou či jejich dobytím. Nakonec ovládali největší část jižních And a rozšířili svou říši až k Bolívii a do severní části Ekvádoru. Když do země dorazil španělský dobyvatel Pizzaro se zhruba 160 muži, byli Inkové oslabeni a rozptýleni válkami o dědický trůn a vleklými nemocemi tak, že Evropané s technicky vybavenějšími zbraněmi mohli říši lehce dobýt. V roce 1533 byl zavražděn poslední vládce Atahualpa. Vedle smrtonosné zkázy do té doby v Jižní Americe neznámých chorob, vyvolala invaze Evropanů ještě jednu hrozbu, která vznikla ve skupině dobrodruhů vedených Franciscem Pizzarrem. Ten se svými 160 muži porazil 5 000 člennou armádu vládce Atahualpa. Vládce zajal a později, poté co mu zabavil obrovské zlaté poklady, ho nechal navzdory svému slibu zabít. Se zajetím a popravou Atahualpy začali Španělé dobývat Peru. Pizarro se stal nejslavnějším ze všech dobyvatelů, ale svého bohatství si příliš neužil. A přesto se zcela zvláštním způsobem zapsal do historie: Tím, že zaplavil říši Inků a Španělsko uloupeným zlatem, vyvolal proti své vůli první cválající inflaci.


posmrtná maska, zlato a chryzokol

 

Zlato nemělo pro Inky materiální hodnotu
Neznali pojem zlata. Zlato bylo svaté a vyhrazené pro šlechtu, podobně jako jemná vlna z nejlepších druhů lam. Inkové si vážili zlata jako daru bohů a věrného obrazu slunce, ze kterého bylo zrozeno. Důležitý byl přitom lesk a zpracování, nikoli množství zlata. Tenoučké zlaté masky byly pokládány za stejně cenné jako masivní těžké poháry či koruny. Španělé často museli roztavit stovky šperků, aby mohli jejich králi poslat jeden prut zlata. Svědčí o tom vystavené poklady.


pomůcka na odstranění chlupů, zlato a chryzokol

 

Zlato Inkům sloužilo za života i po smrti
Kněží přijímali svaté nápoje z těžkých zlatých pohárů, současně byla válečným zajatcům zlatými noži („tumi“) vytrhávána cukající srdce z hrudi jako oběť boží. Zlaté nástroje byly používány v medicíně, zlaté šperky doprovázely mrtvé v jejich hrobě. Zlato přinášelo inckým panovníkům jakožto synům slunce úctu a moc, zlato zpečetilo osud jejich národů.
 
Zlato a touha po něm
hnala Španěly do Latinské Ameriky, kteří kvůli němu podstupovali obrovské útrapy. Nechávali za sebou své rodiny a ženy, nevěděli, zda se vrátí. Nalezené, vynucené a uloupené zlato pro ně mělo pouze materiální hodnotu. Nedůvěřovali novým bohům a považovali se za právoplatné vlastníky všech pokladů v nových koloniích Španělska. Ani jim nepřineslo zlato štěstí: vzájemně se připravovali o život, piráti je okrádali na cestách do Španělska a bouře potápěly jejich lodě. Způsobili první a největší inflaci v Evropě a v nových zemích.
 
Také byste rádi shlédli zlato Inků? Máte možnost od zítřka bude v Praze otevřena výstava „1000 let zlata Inků – Prokletí zlata“, která představí ty nejkrásnější nálezy z Muzea zlata v Limě (Peru) v tmavých mystických prostorách za doprovodu peruánské hudby z hor. Poháry z masivního zlata, ďábelsky se šklebící masky, úchvatné náušnice, šperky zdobící nos a pamětní dary unášejí návštěvníky na cestu do minulosti. Jednotlivě nalezené předměty jsou unikáty vysoké historické hodnoty, které byly prohlášeny za světové kulturní dědictví. Některé exponáty jsou zde k vidění poprvé mimo Peru, např. kompletní posmrtná zlatá výbava panovníka. Poklad Inků ukrývá mnohá tajemství, která může návštěvník objevovat, nebo by snad dokonce měl objevovat...
 
Délka trvání výstavy
1.11.2008 – 30.4.2009
 
Otvírací doba
Denně (i přes svátky) od 10.00 do 18.00 hodin
Vstupné pro dospělé činí 200Kč, žáci, studenti, senioři a skupiny obdrží slevy.
 
Místo konání výstavy
Nejvyšší purkrabství Pražského hradu
Jiřská 6/2, 119 08  Praha 1 -  Pražský hrad


tumi (obřadní nůž), zlato a chryzokol




Najdete nás na Facebooku: Facebook




Zen shop a masáže Relax
bolesti zad, hubnutí, relaxaci to vše získáte pomocí masáží nebo terapie tradiční čínské medicíny doplněné bylinnými přípravky z TČM nebo ajurvédy



reklama