Úvod > volný čas > Vyrazte na brusle

Vyrazte na brusle

Rubrika: Zdravý styl    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv autora, archiv Národního muzea, SXC
Vyrazte na brusle

Chystáte se o víkendu sportovat? Jednou z příjemných a hlavně zdravých zimních sportovních aktivit je bruslení. Nejenom že napomáhá hubnutí, ale současně posiluje i svaly celého těla, zlepšuje koordinaci pohybů a posiluje kardiovaskulární a imunitní systém. A co víc, báječně se při něm pobavíte. Mimochodem, jestli pak víte, kdy se postavil první člověk na brusle, a proč… 

 

 

Jak to začalo
Podle nálezů kostěných bruslí, které lze vidět v budapešťském muzeu, se můžeme domnívat, že to bylo odhadem před dvěma tisíci lety. Dá se předpokládat, že ani tak nešlo o zimní radovánky, jako spíš o rychlejší pohyb na ledě. Mimochodem, v těchto začátcích bylo ,,prabruslení“ možné jen s odrážením se pomocí holí. Keltové, kteří zvládali techniku opracování železa, začali vyrábět železné brusle, umožňující rychlejší pohyb po zamrzlé vodní ploše. A jelikož se s pohybem po ledu rozšířily i možnosti lovu zvěře a cestování krajinou, dá se říci, že bruslení představovalo na začátku existenční nutnost.


Bruslení na rybníce v jižních Čechách z výstavy Monarchie - Člověk ve fotografii (zdroj: archiv Národního muzea).

 

 

Lidová zábava
K většímu rozšíření bruslení dochází ve 14. století, a to hlavně v Nizozemsku. Velké množství propojených vodních kanálů umožňovalo nejenom rychlejší cestování na umrzlé vodní ploše, ale podle obrazů nizozemských malířů se bruslení měnilo také v lidovou zábavu. Z Nizozemska se bruslení jako zábava dostává i na císařský dvůr Rudolfa II., avšak jako výhradní zábava pro šlechtu.
V roce 1610 byl v Praze uspořádán velký karneval na ledě, který významně přispěl k rozšíření této kratochvíle.

Bruslení jako zábava se šíří Evropou. V Anglii je v roce 1742 založen první bruslařský klub.  První kniha pojednávající o bruslení vychází v roce 1772.

 

Rande na bruslích
Postupně se bruslení stalo společenskou událostí. Na zamrzlé vodní ploše se předváděli a udivovali svým uměním zkušení bruslaři, ale i začátečníci budící smích neobratnými pády. Z pádů ovšem měly největší strach slečny a dámy, kterým se v dlouhých sukních moc dobře nebruslilo. Na kluzištích se uzavíraly známosti stejně dobře, ne-li lépe než na bálech. Proto si každá mladá slečna přála naučit se bruslit.

 

 

První stadion
V roce 1931 bylo otevřeno první umělé kluziště v Praze na Štvanici. Pro milovníky bruslení se tak prodloužila sezona o pár měsíců, díky umělému ledu. Bohužel tento stánek bruslařů a hokejistů už byl zbourán.
 
Jen ve zkratce jsme prošli historii bruslení. Dnes je samotné bruslení součástí špičkových sportů, jako je hokej, krasobruslení, nebo rychlobruslení. Avšak rekreační bruslení stále zůstává společenskou aktivitou, která umožňuje potkávat se s jinými vyznavači této sportovní činnosti. Že bruslení posiluje svaly, napomáhá správné koordinaci pohybů a udržování rovnováhy a stability celého těla asi netřeba zdůrazňovat. Bruslení je tak příjemnou relaxací, zábavou i odpočinkem.
 

 

 

Bruslení v přírodě
Pokud počasí dovolí, je bruslení v přírodě na zamrzlém rybníku nebo řece velmi příjemný zážitek. Oproti umělému kluzišti si zde můžete vychutnat volný prostor a atmosféru, kterou nabízí okolní příroda. Na přírodním kluzišti je ovšem třeba dávat pozor na nebezpečná místa, kde led nemusí bruslaře udržet. Platí pár obecných pravidel, a sice že bruslit v přírodě bychom měli jenom, když mrzne. Na rybnících je třeba dávat pozor na místa u výpustí a přítoků, která mohou být vlivem spodních proudů zeslabená.
 
To samé platí i o řekách. Pro bruslení je obecně vhodná tloušťka ledu minimálně 25 cm. Vězte, že rozhodně není zrovna příjemný okamžik, když pod vámi začne praskat led a není se čeho chytit. Autor tohoto článku to před mnoha lety zažil na vlastní kůži. I proto je třeba být při bruslení v přírodě obzvláště opatrní.



reklama