Úvod > zahrada > Listopadové kalendárium zahradnických prací

Listopadové kalendárium zahradnických prací

Rubrika: Zahradní kalendárium    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto archiv autorky
Listopadové kalendárium zahradnických prací

I když je venku sychravo a nevlídno a my bychom se na svou zahrádku nejraději koukali z okna s šálkem dobrého čaje, je nutné se o ni ještě postarat. Ne nadarmo získal listopad svoje pojmenování od listí padajícího z opadavých stromů a keřů. Po shrabání ho ještě můžeme využít. Mezi skupinami dřevin a pod keři má zůstat ležet spadané listí na zemi jako přirozený půdní kryt.Ten chrání především kořeny před předčasným a hlubokým promrznutím a omezuje odpar.

 

Pokud máme listí větší množství, můžeme ho zkompostovat a za 2 roky získat kvalitní zeminu.  Musíme mít na paměti, že samotný rozklad spotřebuje poměrně hodně dusíku, proto je nutné ho dodat. Doporučuje se vrstvy listí o tloušťce 5 cm posypat v dávce 100 g/metr čtvereční mletou rohovinou nebo dusíkatým vápnem a lehce pokrýt zemí. Příznivá výška kompostované hromady je 75 cm. Každou vrstvu podle potřeby provlhčíme. Nakonec kompost překryjeme černou fólií, která je perforovaná, čímž se reguluje přirozená půdní vlhkost. Nikdy nekompostujeme listí s příznaky houbových chorob (zejména z ovocných stromů), komplikované je i kompostování listů ořešáku.

 

Pokud je potřeba můžeme provést vápnění. Při současném nedostatku hořčíku v půdě dáváme přednost dolomitickému vápenci nebo dolomitickému vápenatému hnojivu. Po rozhození je třeba vápenaté hnojivo co nejdříve zapracovat do horní vrstvy, aby mohlo vápno působit v půdě již během zimy.
 
V listopadu také můžeme vysazovat opadavé dřeviny (stromy a keře). Pozor si musíme dát na to, aby půda nebyla příliš mokrá či zmrzlá. Výsadba na podzim má tu výhodu, že stromy dobře zakoření a na jaře mohutně vyraší. V listopadu vysazujeme zejména takové dřeviny, které kvetou na jaře nebo v časném létě a s jistým omezením také růže. Listopad je rovněž vhodný pro vysazování živých plotů a pásů dřevin. Budou-li na zahradě pobíhat děti, vyvarujeme se jedovatých dřevin (např. tis) nebo dřevin s ostrými trny (dřezovec). Místo pro výsadbu připravíme 8 – 14 dní před počátkem výsadby. Půdu zkypříme dostatečně hluboko (alespoň 50 cm), odstraníme velké části – kameny, zbytky kořenů. Před výsadbou můžeme spodní část obohatit o kompost či o jinou organickou hmotu.
 
Vysazujeme-li růže, snažíme se výsadbu stihnout nejpozději do poloviny listopadu. Sestřih provedeme raději až na jaře, přikopčíme do výšky 20 cm a přikryjeme chvojím. Stromkové růže zasadíme mírně šikmo tak, abychom mohli kmínek ohnout, přikrýt zemí a chvojím.

 

Věnujeme vzpomínku i trvalkám. Přikryjeme všechny letošní výsadby a rostliny choulostivější na mráz. K přikrytí půdy se hodí suché listí, kompostový humus, slamnatý stájový hnůj nebo rašelina. V zimě stálezelené rostliny přikryjeme smrkovým nebo borovicovým chvojím.
 
Kryt z listí, vysoký asi 20 cm vyžadují sasanky, bergenie, záplevák, trvalkové slunečnice, čemeřice a prvosenky.
Traviny na zimu raději nesestřiháváme, protože by se nám do dutých stébel dostala voda a mohla by způsobit uhnívání celého trsu.

 

Rostliny, které jsme přestěhovali z „letního bytu“ je nutné pečlivě prohlížet. Zejména se soustřeďte na spodní stranu listů, kde můžeme nejdříve objevit první vývojová stádia různých škůdců. Pro signalizaci prvotního výskytu nám mohou sloužit také lepové desky. S chemickou ochranou není radno otálet, vyšší bytové teploty a nízká vzdušná vlhkost způsobují překotně rychlý vývoj po sobě jdoucích generací. Pozor si musíme dát hlavně na mšice, molice, svilušky či puklice.



reklama