Úvod > zahrada > Jak se vyznat v substrátech

Jak se vyznat v substrátech

Rubrika: Pomůcky, nářadí, nástroje    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto: raselina.cz, vesco.cz
Jak se vyznat v substrátech

Na začátku si vysvětlíme rozdíl mezi půdou a substrátem. Půda vznikala dlouholetým procesem rozpadu mateční horniny. Má své horizonty, půdní profily a najdeme ji na poli, na zahradě, na louce nebo kdekoli jinde. Substrát je uměle připravené médium pro pěstování rostlin. Víte, z čeho se skládá a jak ho správně používat?
 
Podle použitých složek můžeme ovlivnit prostředí pro růst kořenů a namícháním vhodného substrátu můžeme svým rostlinám zajistit nejlepší podmínky. Staří zahradníci si ještě pamatují, že součástí jejich zahradnických zkoušek bylo připravit substrát v ideálním poměru pro jednotlivé rostliny. Dnes je to o mnoho snazší, stačí zajít do nejbližšího zahradnického centra a zakoupit substrát přímo pro danou rostlinu. A z čeho se tedy naše substráty skládají?
 
RAŠELINA – je nejčastější složkou substrátů a u většiny z nich tvoří až 80 % objemu. Vznikla dlouholetým procesem rozkladu travin a mechu rašeliníku za nepřístupu vzduchu. Jedná se o vyčerpatelný zdroj, proto bychom s ní měli šetřit. Surová rašelina je příliš kyselá a neobsahuje téměř žádné živiny, proto se mletým vápencem upravuje pH a doplňují se základní živiny. Rašelina je také základem tzv. přepravních substrátů, ve kterých se k nám dovážejí květiny z Holandska. Pro pěstování mnoha rostlin je však tento přepravní substrát naprosto nevhodný a proto je nejlepší rostlinu při nejbližší příležitosti přesadit. Nezapomeňte, že rašelinové substráty se udržují stále mírně vlhké, při přeschnutí totiž špatně přijímají vodu.

 

PÍSEK – jeho hlavní funkcí je zvýšit objemovou hmotnost substrátu u velkých rostlin (např. u palem) a zajistit drenáž (odtok vody). 
 
PAŘENIŠTNÍ (nebo také KOMPOSTNÍ) ZEMINA – po likvidaci biologicky vytápěného pařeniště získáme směs zeminy a částečně rozloženého chlévského hnoje. Tato směs je však vhodná k použití až poté, co ji zkompostujeme.

 

PERLIT – drobné, lehké hrudky používané k vylehčení substrátů zejména těch, které se používají k množení rostlin. S perlitem však musíme šetřit, protože při jeho větším zastoupení v substrátu nám zemina hůře přilne ke kořenům a neudržuje kořenový bal.
 
KERAMZIT – je hlína přepálená při vysokých teplotách, používá se jako kotvící prvek v hydroponii, tj. systém pěstování rostlin v živném roztoku. Tento způsob si získává v posledních letech značnou oblibu, protože neklade tak vysoké nároky na zálivku (je důležité hlídat pouze hladinu živného roztoku) a je mnohem hygieničtější.
 
BOROVÁ KŮRA – je přídavkem do specifických substrátů, zejména pro orchideje a bromélie, které rostou v přírodě jako epifyty, ale v kultuře se kvůli praktičnosti převádějí do hrnkové kultury. Jímá vodu, ale udržuje v půdě dobré vzdušné poměry, díky své struktuře.

 

KOKOSOVÁ VLÁKNA – prodávají se dnes v obchodech pod názvem LIGNOCEL. Jedná se o malou hnědou briketu, kterou vložíte do vody, vlákna nabobtnají a vy tak získáte kbelík plný substrátu. Tato složka zajišťuje substrátu vzdušnost, proto se přidává do substrátů pro orchideje, ale musíme si uvědomit, že neobsahuje téměř žádné živiny.
 
Složek substrátů je samozřejmě mnohem více a jak jsme si již na začátku řekli, jejich míchání je lepší přenechat profesionálům. Jedině tak získáte substrát správného složení, doplněný o živiny a navíc desinfikovaný, takže si domů nezavlečete nepříjemné škůdce či plísně. A které druhy se na trhu nabízejí. Např. substráty pro orchideje, pro pokojové rostliny, pro balkónové rostliny, pro kaktusy, pro palmy, pro vřesovištní rostliny, pro citrusy a další. Stačí si jen vybrat.



reklama