Úvod > zahrada > Iris – poselství bohyně duhy

Iris – poselství bohyně duhy

Rubrika: Dřeviny a květiny    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto: naturework.com, wildstaudenzauber.de, faqs.org, statesymbolsusa.org, farm1.static.flickr.com
Iris – poselství bohyně duhy

Kosatce (latinsky Iris), patří do čeledi kosatcovitých (Iridaceae) a své jméno získaly podle řecké bohyně duhy. Není divu, vždyť jejich květy hrají všemi barvami. Jen stěží bychom našli tak nenáročnou, krásnou a široce využitelnou květinu. Snese přísušek i prudké slunce a každoročně přináší nádherné květy, které můžeme použít i do vázy.
 
Vyznat se v kosatcích je skutečně složité. Patří mezi ně nejen druhy s oddenky, ale i cibuloviny. Typické pro všechny druhy jsou mečovité, někdy až trávovité listy. Květy jsou složeny ze šesti lístků, z nichž tři jsou vzpřímené a tři převislé. Pro lepší orientaci je můžeme rozdělit do následujících skupin:
 
1. skupina XIPHIUM – kosatčíky
Kosatčíky mají v zemi cibuli složenou ze 3 – 5 masitých šupin. Listy jsou úzké, na konci stonku vykvétají postupně 2 – 3 květy. Původní druhy rostou na Pyrenejském poloostrově, v jižní Itálii a v severní Africe. Patří sem: Iris holandica, Iris hispanica a Iris anglica.
 
V teplejších oblastech není jejich pěstování složité, rostou v každé propustné zemině, nesnášejí nadbytek vláhy. Raší až později na jaře, tudíž nejsou poškozovány mrazem. Skupiny holandských či španělských kosatčíků jsou ale náchylnější k nízkým teplotám a listy,vyrůstající na podzim, mohou přes zimu namrzat. Vysazujeme je koncem října nebo začátkem listopadu do hloubky 10 cm.
 
2. skupina IRIDODICTYUM – kosatečky
Kosateček má podobné květy jako vysoký, planě rostoucí kosatec zvrhlý. Rostliny mají v zemi cibuli, která je tvořena jednou hlízovitě ztlustlou šupinou. Na povrchu cibule je slupka s výrazným síťkovým žilkováním. Stonek je krátký, bezlistý, zakončený pouze jedním květem. Listy jsou úzké, zpočátku krátké, po odkvětu se prodlužují. Velkou předností je březnový termín kvetení.
 
Patří sem: Iris reticulata (syn. Iridodictyum reticulatum) – kosateček síťkovaný. Rostliny vyžadují slunné místo, půdu humózní a propustnou. Vysloveně nesnášejí vlhko. Cibule vysazujeme v září až říjnu alespoň 5 cm hluboko. V teplejších oblastech je můžeme nechat několik let na jednom místě, v chladnějších a vlhkých je po červnovém zatažení vyndáme ze země a uložíme na suchém a teplém místě. Množíme je dceřinými cibulkami. Použít je můžeme do skalek, na obruby záhonů.


Iris reticulata

 

3. skupina kosatců BEZ KARTÁČKŮ
Nejvýznamnějším zástupcem je Iris sibirica – kosatec sibiřský, vyskytující se v Evropě a v Asii. Vyžaduje vlhké stanoviště, čímž se liší od předchozích druhů. V přírodě rostou na zamokřených loukách nebo na březích rybníků a vodních toků. V zahradě je tedy použijeme  na podobná stanoviště. Mají raději kyselejší půdu. Rostlina má úzké trávovité listy, dlouhé 50 – 60 cm, nad které vyrůstají stvoly nesoucí 3 – 5 květů. Barva původního druhu je modrá, na spodních okvětních lístcích je bílá barva překryta modrými žilkami.


Iris sibirica

 


Iris kaempferi – kosatec Kaempferův roste rovněž na vlhkých stanovištích. Listy jsou 2 cm široké a dlouhé až okolo 70 cm. Stonek dosahuje výšky až 120 cm. Na vrcholu stonku vykvétají postupně 2 purpurové květy.
 
4. skupina kosatců S KARTÁČKY
Kosatce patřící do této skupiny mají na rozdíl od kosatců skupiny předchozí v květech kartáčky. Patří sem Iris pumila – kosatec nízký, vyskytující se i na našem území. Dal vznik mnoha dnešním zahradním kosatcům.
Iris x barbata se dělí do skupin: „Barbata-Elatior“, „Barbata-Media“, a „Barbata-Nana“. Rostliny jsou nízké (15 – 30 cm) nebo střední až vysoké (80 – 100 cm). Jejich květy jsou velké s různými barevnými odstíny, mnohé odrůdy jsou však příliš choulostivé.


 

 

Skupina „KARTÁČKOVÝCH KOSATCŮ“ má naprosto odlišné nároky než předchozí skupina. Půdy vyžaduje neutrální nebo slabě zásadité. Vlhko jim spíše škodí, proto vyžadují sušší a slunné stanoviště s dostatkem slunce.
 
Kosatce s kartáčky i bez množíme dělením trsů, které vyjmeme z půdy a rozděláme na jednotlivé rostliny. Nejvhodnější dobou pro přesazování kosatců je období od 20. července do 10. srpna. Kořeny zkracujeme pouze nepatrně a zhruba na 15 cm zakrátíme listy. Ošetříme v roztoku fungicidních přípravků a sázíme na vzdálenost 50 cm tak, aby vrchní část vyčnívala nad půdu.




reklama