Úvod > zahrada > Pouštní růže – kvetoucí pozdrav z Afriky

Pouštní růže – kvetoucí pozdrav z Afriky

Rubrika: Dřeviny a květiny    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto: blogspot.com, taiwanplant.com, gatescss.org, donboscosagayathottam.org, SXC, archiv autorky
Pouštní růže – kvetoucí pozdrav z Afriky

Připadají vám sukulenty nudné a nezajímavé? Myslíte, že mají nevýrazné a drobné květy? Potom neznáte pouštní růži – Adenium, která je příbuzná se známějšími oleandry, jež v létě zdobí naše terasy. Svoje jméno získalo podle největšího jemenského přístavu Aden. Nejpěstovanějším a tržně nejúspěšnějším druhem, který je dnes nabízen v desítkách kultivarů je Adenium obesum. Z Adenií si můžete zapěstovat i krásné interiérové bonsaje.

 

 

Adenia jsou v přírodě stromy nebo keře s výrazně zdužnatělými bázemi stonků, kterým říkáme kaudex. V přírodě jim slouží jako zásobárna vody během dlouhých období sucha. Přijdou-li srážky, musí tyto rostliny ve svých zásobních orgánech nahromadit co nejvíce vody, tak aby přežily do dalšího srážkového období. Listy jsou dužnaté, lysé, úzké, kopinaté nebo naopak vejčité, květy jsou výrazné, na sukulenty nezvykle velké, zpravidla světle či tmavě růžové. Křížením vznikly hybridy s květy plnými či jednoduchými v široké škále barev, kde nechybí ani žlutá, oranžová nebo fialová.

 

 

Jak je pěstovat?
Jako všechny sukulenty dávají přednost přímému slunci, ani v letním období je nemusíte stínit. Při nedostatku světla se rostliny naklánějí na jednu stranu a jsou nepřirozeně vytáhlé, zároveň jsou pak více náchylné na napadení houbovými chorobami. Ideální je jižní strana, možné je umístění na západním či na východním okně. Teplota by měla být celoročně pokojová, na vzdušnou vlhkost jsou naprosto nenáročné, takže jsou ideálními společnicemi do bytů v panelových domech.
 
Zálivka je celoročně velmi mírná, prakticky jediným způsobem, jak rostlinu spolehlivě zlikvidovat je nadměrná zálivka. Stejné je to i s přihnojováním, méně znamená více, to znamená, že hnojíme 1 za 14 dní roztokem speciálního hnojiva pro kaktusy nebo slabším roztokem klasického hnojiva pro pokojové květiny.

 

 

Adenium „vlastní výroby“
Mimořádným zážitkem je vypěstování vlastního Adenia ze semene. Semínka různých kultivarů dnes nabízejí specializované firmy, výsev provádíme co nejdříve, semena brzy ztrácejí klíčivost. Vyséváme je do nižších misek, použít můžeme i misky na uchování potravin s víkem, které nám zajistí ideální vlhkostní podmínky při klíčení rostlin. Substrát by měl být naprosto sterilní, smíchaný z písku a lignocelu (kokosových vláken). Semínka vyséváme na povrch a pouze jemně přitlačíme do substrátu, v žádném případě nezakrýváme substrátem, protože klíčí na světle.

 

 

Po výsevu jemně zavlažíme, například postřikovačem a zakryjeme. Klíčení trvá 3 – 7 dní, poté co semínka vzejdou, začínáme postupně otužovat a výsev větrat, po vytvoření prvního páru pravých listů necháváme rostliny bez víka a umístíme co nejblíže k oknu. Poté, co vytvoří několik pravých listů, pikýrujeme jednotlivě do malých květináčů. Semenáče poprvé vykvétají v druhém roce po výsevu.

 

 

Krásné, ale jedovaté…
Podobně jako oleandr je i Adenium jedovaté. Některé druhy dokonce domorodci využívají k výrobě jedových šípů.

 

 

Škůdci a choroby
Škůdci napadají tuto rostlinu zcela výjimečně. Horší je to s houbovými chorobami. Ty mohou trápit Adenium už ve fázi výsevů, které mohou trpět padáním klíčních rostlin. V dospělosti jsou rostliny náchylné na krčkové hniloby, předejít tomu můžeme opatrnou zálivkou, nejcitlivější druhy se roubují na oleandrové podnože.



reklama