Zahrada, květiny, inspirace a životní styl

Bytem se line vůně jedliček, smrčků a borovic zářících vánočními ozdobami a vy byste si rádi trochu té lesní atmosféry přenesli do svých bytů po celý rok… A víte, že některé jehličnany můžete pěstovat v bytě trvale? Není jich mnoho, avšak jsou krásné a jejich silice, podobně jako u venkovních příbuzných, zlepšují bytové mikroklima.
 
Pokojová jedlička
Araucaria heterophylla nebo také A. excelsa je mohutný jehličnan, který v domovině dorůstá do několikametrové výšky. Pochází z Norfolských ostrovů, nacházejících se severně od Nového Zélandu. Tam se proslavil natolik, že je zobrazen na vlajce tohoto ostrova, kde dodnes žijí potomci vzbouřenců na lodi Bounty. Větve jsou uspořádány přeslenovitě v patrech, jehličky jsou krátké, poměrně měkké, mladé mají světle zelenou barvu, starší jsou tmavě zelené.
 
V květinářství se často prodávají sesazené po více kusech, v tomto případě doporučujeme rostliny co nejdříve rozsadit tak, aby se rovnoměrně vyvíjely a nenastaly u nich růstové deformace v místech, kde jsou do sebe zaklesnuté.
 
Nároky jedličky jsou poměrně plastické, můžeme ji umístit do interiérů s pokojovou teplotou nebo do chladnějších interiérů, kde teplota neklesá pod 10 °C. Vyžaduje dostatek prostoru a umístění na světlém místě bez přímého slunce. Dostatek světla je důležitý zejména v zimním období, kdy jsou krátké dny a intenzita slunečního záření je nižší. Zaléváme opatrně a substrát udržujeme stále mírně vlhký. Přihnojujeme 1x za 14 dní vícesložkovými hnojivy.
 
Přes léto vyhovuje blahočetům letnění, ale ven je umisťujeme až po 15. květnu, kdy nehrozí přízemní mrazíky. Množení je v bytových podmínkách složité, v produkčním zahradnictví se množí nejčastěji semeny. Poslední dobou se v zahradnických podnicích začaly objevovat příbuzné pokojových araukárií, Araucaria araucana – blahočet chilský. Má výrazné, trojúhelníkovité jehlice, větve jsou mohutnější, přeslenovitě uspořádané. Ačkoli se jedná o exteriérovou rostlinu, v našich podmínkách nespolehlivě přezimuje a proto se i ona může stát zimní dekorací chladnějších chodeb, hal nebo zimních zahrad.

Pokojový cypřiš
Cupressus macrocarpa, cypřiš velkoplodý či monterejský je na rozdíl od venkovních cypřišků čistě interiérovou záležitostí. V domovině je pěstován pro jemné, aromatické dřevo vonící po citrusech, stejně tak jako jehlice obsahující velké množství siličnatých látek. Má nádhernou zlatožlutou barvu a kompaktní tvar, dá se i uměle tvarovat a s oblibou se používá na bonsaje. Na rozdíl od blahočetu není vhodný do interiérů s pokojovou teplotou. Ideální je pro něj teplota mezi 5 – 15 °C.
 
Vyžaduje dostatek světla, během vegetace přihnojování a vydatnou zálivku, kterou v zimě radikálně omezíme a nepřihnojujeme. Prospívá mu vyšší vzdušná vlhkost, jež působí preventivně před občasným výskytem savých škůdců. Přes léto mu vyhovuje letnění.

A nakonec jedna specialita
Příbuzná araukáriím je balzamodárná Agathis moorei – damaroň, pocházející z Austrálie a Nové Kaledonie. Na první pohled jako jehličnan nevypadá, jeho jehlice mohou být až několik centimetrů široké. V dospělosti vytváří šišky kulovitého nebo hruškovitého tvaru. Pukající plody vydávají zvuky připomínající střelbu. Uvidíte ho ale spíš jako zajímavost v některé z botanických zahrad, do zahradnické produkce se bohužel ještě nedostal.