Úvod > zahrada > Polnička, ucho Jidášovo a hnojník

Polnička, ucho Jidášovo a hnojník

Rubrika: Inspirace v zahradě    Vyšlo:
Publikováno v titulu Chatař a chalupář | Ročník 2006 Číslo 3
Autor:    foto Zdeněk Turičík a Dr. Aleš Vít
Polnička, ucho Jidášovo a hnojník

Polnička topolová roste v teplejších oblastech. V přírodě ji najdeme od června do října na odumřelém dřevě různých druhů topolů. Obvykle vytváří bohaté trsy. Plodnice jsou velmi chutné, klobouk hnědý až okrový o průměru 4-14 cm. Třen polničky je bledě krémový, 5 - 15 cm dlouhý a 1,5-2 cm silný. Pod kloboukem má bílý blanitý prstenec.
V zahrádce můžeme polničku pěstovat podobně jako hlívu ústřičnou a penízovku sametonohou na špalcích většiny listnatých stromů. Po naočkování sadbou prorůstá mycelium dřevem nejlépe při teplotě 20 až 25 °C. K tvorbě plodnic (fruktifikaci) potřebuje teplotu 18 až 22 °C. Vzhledem k tomu, že podhoubí nesnáší silnější mrazy, přeneseme na zimu špalky do bezmrazých prostor. Můžeme je však nechat i venku a zasypat je vrstvou listí vysokou okolo 30 cm. Pak místo zakryjeme polyetylenovou fólií a zatížíme prkny.

Polničku topolovou můžeme intenzivně pěstovat také na kukuřičných vřetenech a slámě podrcené na malé kousky. Do této směsi přidáme piliny z topolu, případně i z jiných listnatých dřevin. Namíchaný substrát provlhčíme,  dáme do velkých zavařovacích láhví a hrdlo utěsníme hliníkovou fólií. Plné láhve sterilujeme asi hodinu při teplotě 120 °C. Jakmile teplota klesne na 25 °C, naočkujeme substrát sadbou. Podhoubí prorůstá k povrchu asi tři týdny. Po odstranění hliníkové fólie sklízíme celý měsíc plodnice. Rostou při teplotě 20 až 22 °C a při vyšší vzdušné vlhkosti.
Boltcovitka bezová neboli ucho Jidášovo roste téměř po celý rok na živém i odumřelém dřevě černého bezu, případně i na jiných listnáčích. Vyskytuje se ve velkém množství, často i ve skupinkách, zvláště po dlouhotrvajících deštích. Plodnice jsou tmavohnědé, mají v průměru 2-10 cm. Tvarem připomínají lidské ucho.
Tato houba se pěstuje podobně jako houževnatec na černém bezu, bříze, olši, javoru, jasanu a dalších stromech. Použité dřevo by nemělo být čerstvé. Sadba se očkuje do navrtaných otvorů špalků o průměru 10 - 15 cm a délce 1 m většinou v březnu až květnu. Prorůstání mycelia dřevem trvá 30 - 40 dnů. Plodnice se tvoří na dřevě umístěném venku, ve skleníku i na jiných vhodných místech. Dostatečnou vlhkost vzduchu zajišťujeme kropením nebo mlžením. V zimě chráníme špalky venku před mrazem slaměnými rohožemi. Dřevo prorostlé myceliem tvoří plodnice 4-6 let.

Hnojník obecný (Coprinus comatus), který nás ze skupiny hnojníků pro náš účel jediný zajímá, roste v trsech na hnojené půdě, v zahradách a jinde mimo les. V mládí je jedlý. Dužnina je bílá bez výrazného pachu a chuti. Pokrmy z hnojníků se nedoporučuje zapíjet alkoholickými nápoji včetně piva, neboť to vyvolává brunátnění a další příznaky, projevující se nepříjemnými psychickými stavy. Tato situace může nastat zvláště po požití hnojníků inkoustového, a to již po 20 minutách až 2 hodinách po vypití alkoholického nápoje. Hnojník obecný se vyskytuje zejména v podzimním období. Pěstuje se intenzivně na substrátu používaném k pěstování žampionů nebo na krátkodobě propařené řezané slámě. Chceme-li mít hnojník celoročně, můžeme ho pěstovat v místnosti nebo sezónně na zahradě jako límcovku. Sadbu pečlivě vmícháme do připraveného substrátu a zbytek rozmístíme po povrchu. Po urovnání záhon přikryjeme polyetylenovou fólií. Během tří týdnů, při teplotě 25 °C, proroste substrát myceliem. Pak fólii  odstraníme  a  pokryjeme zeminou -  podobně jako při pěstování žampionů - vrstvou slámy tlustou asi 6 cm. Optimální teplota pro vývoj plodnic je asi 18 °C. Sklízí se plodnice se zavřenými kloboučky, nejlépe 2x denně. Okamžitě po sklizni se musí zpracovat nebo uložit maximálně na 3 dny do ledničky.  



reklama