Zahrada, květiny, inspirace a životní styl

V jednom z předcházejících článků jsme se věnovali zahradním kapradinám. Venkovní druhy však mají svoje zimomřivější příbuzné, a to pokojové kapradiny. Ty sice můžeme přes léto poslat na dovolenou na zahrádku do rozptýleného stínu, ale se zářijovým poklesem teplot musíme mít na paměti úklid těchto rostlin do bytu. 

Nephrolepis exaltata - ledviník

A jaké bychom jim měli doma vybrat místo? Rozhodně světlé, či pohostinné. Mnoho druhů je však výrazně stínomilných, takže je můžeme umístit i do míst vzdálenějších od okna a do tmavších koutů. Záleží však na zvoleném druhu. Ideální jsou pro kapradiny koupelny s okny, kde jim vyhovuje vyšší vzdušná vlhkost. Dalším ideálním prostorem by byly zimní zahrady, kde by kapradiny vytvářely nádherné kaskády listů, některé až metrové délky (např. ledviník – Nephrolepis exaltata).

Adianthum raddianum - rozmarná popelka

Pokud však nejste šťastnými majiteli těchto prostor, bohatě vám poslouží světlý pokoj, ve kterém teplota v zimě neklesá pod 20 °C. Mezi kapradinami však existují i chladnomilné výjimky, např. Rumohra adiantiformis, která je zároveň i výrazně stínomilná, a proto se hodí i do tmavších místností.
Zálivka by měla být během celého roku poměrně vydatná stejně tak jako výživa. Hnojit bychom měli hnojivy pro nekvetoucí rostliny, případně speciálními hnojivy na kapradiny. Kapradinám určitě prospěje i občasné porosení listů. Jednou za čas je také dobré je osprchovat. Nejsnadněji tak zbavíte listy prachu.

Blechnum brasiliense - mnohaleté exempláře si můžete prohlédnout v botanických zahradách

A které druhy jsou pro začátečníky nejvhodnější? Určitě neuděláte chybu, začnete-li s následujícími.
 
• NEPHROLEPIS EXALTATA – ledviník – tuto kapradinu známe i jako zeleň k řezu, při pěstování v bytě však vytváří mohutné kaskády zpeřených, světle zelených listů. Hodí se na světlá stanoviště a vyžaduje celoročně pokojovou teplotu.
 
• PLATYCERIUM BIFURCATUM – parožnatka – je rostlina, která svými listy připomíná sobí parohy. V přírodě roste epifytně, tzn. v korunách stromů a živiny si získává hromaděním spadaného organického materiálu, který rostlině uvízne mezi neplodnými listy. Tím, jak se rozkládají dodávají rostlině cenné živiny. Vodu pak získává z okolní vzdušné vlhkosti. Množí se spórami, jako většina kapradin, ale to je proces poměrně náročný a zdlouhavý, proto dáme přednost dělení větších trsů. Ačkoli vypadá exoticky, v bytě se jejího pěstování bát nemusíme, zahradníci ji převedli do hrnkové kultury.
 
• ASPLENIUM NIDUS – sleziník – jako jedna z mála kapradin má celokrajné protáhlé listy, na kterých vyniká nádherná kresba z výtrusů vínové barvy. Sleziník je světlomilná kapradina a vyžaduje poměrně hodně vláhy.
 
• PTERIS CRETICA ´Albolineata´- křídelnice – je báječnou volbou pro ty, kteří mají rádi výraznou kresbu na listech. Stříbrná kresba na tmavě zeleném podkladu nádherně kontrastuje, navíc upoutá i tvarem svých listů.,
 
• BLECHNUM GIBBUM – žebrovice – tvoří listové růžice na krátkém kmínku, který se však vytváří až ve vyšším věku. Listy jsou dlouze řapíkaté s jemnými vstřícně postavenými úkrojky. Mladé listy se u některých druhů tohoto druhu zbarvují do růžové barvy, jsou-li starší, získávají typickou zelenou barvu.
 
• PELLEAEA ROTUNDIFOLIA – pelea – je droboučkou kapradinkou vhodnou například to terárií. Listy jsou vejčitého tvaru, lesklé a tenké. Je poměrně odolná.
 
• ADIANTHUM RADDIANUM – netík – je rozmarnou popelkou mezi kapradinami. Ačkoli jsme si říkali, že jsou kapradiny nenáročné, netík je onou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Vyžaduje celoročně poměrně vysokou vzdušnou vlhkost, navíc při opomenutí zálivky shazuje svoje drobné vějířkovité lístky. S klidem ho lze snad doporučit jen do bytových skleníčků, terárií či paludárií.

Platycerium bifurcatum - parožnatka vyhlíží exoticky, ale dobře prospívá i v bytech