Zahrada, květiny, inspirace a životní styl

V tropech a subtropech se ještě stále nachází spousta rostlin a plodů, které u nás jsou méně anebo vůbec známé. Pojďme v našem seriálu dnes ochutnat mučenku a potěšit se jejími růžově romantickými listy…
 
Passiflora – mučenka je rozsáhlý rod, čítající asi 500 druhů polodřevitých lián pocházejících z Ameriky, Afriky a Austrálie. Poté co její květy poprvé spatřili mniši, našli v nich symboliku ukřižování Ježíše Krista. V 10 okvětních plátcích (5 kališních + 5 korunních) spatřovali 10 apoštolů, kteří se zúčastnili ukřižování. Pět tyčinek symbolizovalo pět Kristových ran a tři čnělky blizen měly znamenat kladiva, kterými se zatloukaly hřeby. Dlouhé svinuté úponky připomínaly důtky a listy vypadající jako dlaň s prsty měly znázorňovat ruce inkvizitorů. V obdivuhodné koruně jemných brv viděli trnovou korunu nebo svatozář.

Z celkového množství se pouze 40 – 60 druhů sklízí jako ovocné plodiny. Ve světě se používají pro mučenku v podstatě dva názvy: „granadilla“ - znamená ve španělštině malé granátové jablko, kterému se plody mučenky zdánlivě podobají především množstvím semen obalených arilem. Název granadilla zahrnuje mučenky s květy ozdobenými jemnou korunou barvitých tenkých brv. Domorodého názvu „murucuia“ (maracuja) se užívá pro druhy mučenek s trubkovitou korunou.

„Ovocné mučenky“ se jedí v čerstvém stavu, připravují se z nich ovocné koktejly, džusy, šťávy, sirupy, džemy, zmrzliny, plní se jimi čokolády, přidávají se do jogurtů. V kuchyni se dají nezralé plody využít jako zelenina, k obložení masa, k nakládání jako okurky nebo jako náplň buchet. Z usušených listů se vaří čaj.
Při pojídání čerstvých plodů nevadí drobná semena. Plod se rozkrojí a dužnina se vyjídá lžičkou, protože oplodí není většinou jedlé. Dužninu můžeme přisladit.
Mučenky se využívají i jako léčiva při poruchách spánku, na snížení krevního tlaku nebo při nervových poruchách.

V bytech se velmi často pěstuje mučenka modrá (Passiflora caerulea). Má drobné laločnaté listy a modrobílé květy o průměru 8 – 10 cm. Kvete pouze jeden den, po odkvětu se na rostlině může vytvořit žlutý plod, který je jedlý, ale slouží spíše k okrasným účelům. Rostliny jsou často k vidění stočené na kruhové konstrukci, můžeme jim vytvořit i malou opěrnou konstrukci. Přes léto jim prospěje letnění na přímém slunci, přes zimu mají rády chladnější podmínky do 15 °C.
 
Poslední dobou se začala pěstovat mohutná tropická mučenka – Passiflora alata (mučenka křídlatá). Její květy mají v průměru deset centimetrů, jsou vonné a mají výraznou červeno-fialovou barvu. Má hranaté lodyhy a celokrajné listy. Daří se jí celoročně v pokojové teplotě, ideální je do zimních zahrad nebo prosklené lodžie, vyžaduje oporu, které se dovede přichytávat svými úponky. I ona vytváří po odkvětu plody, známé pod španělským názvem granadilla. Jejich délka může být až 12 cm, šířka okolo 7 cm.

Banánová mučenka - Passiflora mollissima

Na internetu nabízejí některá subtropická zahradnictví mučenku jedlou (Passiflora edulis). Původem z jižní Brazílie se řadí k nejčastěji pěstovaným druhům na plantážích. Lodyha dorůstá v tropech až několik desítek metrů. U nás se hodí do teplých skleníků nebo i do bytů. Květy jsou bílé, nejsou tak ozdobné jako u předchozích dvou druhů. Výrazné jsou však plody purpurové barvy, které mohou vážit až 70 gramů. I čeští pěstitelé se mohou pochlubit slušnou úrodou 170 plodů na jedné rostlině.
 
Pokud máte rádi jemně růžové romantické květy, je pro vás správnou volbou mučenka nejměkčí – (Passiflora mollissima). Roste v Andách, kde ji nazývají „curuba“, na Havaji a na Novém Zélandu. Plody jsou až stogramové a připomínají malý banán. Angličané proto tuto mučenku pojmenovali Bananapassion Fruit – banánová mučenka.
 
Dalšími druhy, které můžete v bytech pěstovat je například Passiflora racemosa – mučenka hroznatá, Passiflora foetida – mučenka smrdutá či nádherná nachově květoucí Passiflora violacea.

Passiflora racemosa - mučenka hroznatá