Úvod > zahrada > Je čas na jarní výsevy - VIDEO V ČLÁNKU

Je čas na jarní výsevy - VIDEO V ČLÁNKU

Rubrika: Inspirace v zahradě    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto / Video: Jan Nachtigal
Je čas na jarní výsevy - VIDEO V ČLÁNKU

Hola semínko, holala, ať je z tebe fiala – aneb správně provedený výsev krok za krokem. I přesto, že je venku nevlídno a sněží, je únor nejvhodnějším termínem pro výsev mnoha květinových a zeleninových semen.

 

 

S těmi nejčasnějšími výsevy jsme začali již na přelomu prosince a ledna (Begonia semperflorens),  pokračovali jsme s výsevem petunií, lobelek a všech rostlin s delší vegetační dobou.
 
Únor je nejvhodnějším termínem pro výsev následujících letniček:
- Nestařec mexický – Ageratum houstonianum
- Hledík větší – Antirrhinum majus
- Vilec šplhavý – Cobaea scandes
- Africká kopřiva – Coleus x blumei
- Hvozdík karafiát – Dianthus caryophyllus
- Lobelka drobná – Lobelia Erinye
- Letní fiala – Matthiola incana
- Petunie – Petunia x hybrida
- Šalvěj zářivá – Salvia splendens
- Sporýš zkřížený – Verbena x hybrida aj.

 

Nesmíme zapomenout ani na zeleninu, abychom měli během léta dostatek vlastní čerstvé zeleniny. Z plodových zelenin vyséváme rajčata, papriky, z kořenové zeleniny celer, z košťálovin některé odrůdy kedluben a květáku, zapomenout nesmíme ani na listovou, zejména hlávkové saláty k rychlení.
 
A na co si dát při výsevu pozor? Důležitá je volba výsevního truhlíku. Základní podmínkou je, aby se v jeho spodní části nedržela voda. Tomu zabráníme i vrstvou drenáže, která by měla činit 1/3 spodní části substrátu. Jako drenáž můžeme použít hrubší části substrátu získané při jeho přesévání.
 
Samotný truhlík může být plastový, dřevěný, polystyrénový, každý z nich má své výhody a nevýhody. Pro domácí výsev vám postačí plastová miska, řádně vymytá, je-li používána několik sezón po sobě, tak i vydezinfikovaná, například slabším roztokem přípravku SAVO.

 

K výsevu používáme výhradě „Substrát pro výsevy“, který běžně zakoupíme v kterémkoli květinářství či zahradním centru. Ten má nižší obsah živin a jemnou strukturu, zároveň by měl být prostý škůdců či plísní. Máme-li o substrátu pochyby, je možné použít některý z biologických prostředků, které aplikujeme při zálivce (PREVICUR, SUPRESIVIT) nebo substrát vystavit vyšším teplotám.
Na dno výsevního truhlíku dáme hrubší části substrátu, případně jako drenáž použijeme jiný materiál. Druhou třetinu tvoří nepřesátý výsevní substrát, na který dáme nízkou vrstvu  jemného přesátého substrátu. Na tuto vrstvu provedeme samotný výsev.

 

Před výsevem je nutné povrch substrátu urovnat, což vede k uložení semen ve stejné hloubce a stejnoměrnému vzcházení. Jemně přesátý substrát, kterým semena zakryjeme by měl tvořit dvojnásobek velikosti semene. Hlubší uložení vede k tomu, že semena během klíčení spotřebují zásobní látky v semeni, nevyklíčí vůbec, nebo jsou semenáčky nekvalitní a náchylnější k napadení houbovými chorobami. Po výsevu provedeme zavlažení truhlíku, ideálně postřikovačem s jemným rozstřikem, případně konví s kropáčem. V tomto případě musíme být velmi opatrní, abychom nerozplavili substrát ve výsevním truhlíku.
 
Máme-li jen pár semen a nechce se nám kupovat výsevní substrát a zakládat výsevní truhlík, můžeme použít tzv. Jiffy-pots. Jedná se o slisované rašelinové květináčky, které poté, co je namočíme zvětší několikanásobně svůj objem a utvoří „výsevní váleček“. Uprostřed něj je otvor, do kterého zatlačíme semínko. Výhoda je, že sazeničky pak můžeme vysazovat i s těmito rašelinovými květináčky.
 
Po výsevu, ať již do truhlíku nebo do Jiffy-potů je nutné zajistit výsevu optimální teplotu, alespoň 20 °C a vyšší vzdušnou vlhkost. Té docílíme překrytím výsevního truhlíku sklem nebo PE-fólií. Důležité je pravidelné odvětrávání a zálivka. Jakmile nám výsev vzejde, je nutné ho umístit co nejblíže ke světlu, např. na okno.
 
A jak dále? O tom zase příště.
Za názornou ukázku postupu výsevu děkujeme slečně Zuzce Samotné a Ing. Lubici Vogalové ze SOS stavební a zahradnické Praha 9.



reklama