Úvod > zahrada > Vinná réva – český národní poklad

Vinná réva – český národní poklad

Rubrika: Náš tip    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto archiv autorky
Vinná réva – český národní poklad

Vinná réva patří mezi nejstarší kulturní plodiny. Člověka doprovází takřka od počátku jeho existence a již v mladší době kamenné poznali lidé opojné účinky kvašené šťávy z bobulí. Podle pověsti se první víno v Čechách objevilo v roce 892, kdy moravský kníže Svatopluk poslal českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud na oslavu narození jejich syna Spytihněva. Bořivoj a Ludmila se také zasloužili o založení prvních vinic na dnešním území Mělnicka.
 
Největšího rozkvětu se dočkala vinná réva za vlády Karla IV. Ten nařídil zakládání vinic na všech vhodných místech a vinařům poskytl mnohá ekonomická zvýhodnění. Těm, kdo by se chtěli zmocnit hroznů z vinic hrozil trest useknutí ruky, případně propadnutí hrdlem. Stanovil také dobu od sv. Havla (16.10.) do sv. Jiří (24.4.) po kterou se nesměla vína dovážet z cizích zemí a konkurovat tak vínům tuzemským. Dá se říci, že nikdy nemělo víno na růžích ustláno tak, jako za vlády Karla IV.

 

Réva lesní
Z hlediska polohy je Česká republika severním okrajem rozšíření vinné révy v Evropě. To jí však dává jedinečnou kvalitu, vysoký obsah zdraví prospěšných látek, kořenitou plnost a plné aroma. Základem všech pěstovaných odrůd je Vitis vinifera – réva lesní. Kdybychom nechali růst révu přirozeně, zjistili bychom, že se jedná o bujnou liánu s úponky, kterými se přichycuje opory. V přírodě může dorůstat až do třicetimetrové výšky a kmínek ve spodní části může mít průměr až 1,5 m. Květy jsou žlutozelené barvy, z většiny se vyvíjejí bobule uspořádané v hroznu.
 
Tajemství hroznu
Samotný hrozen se skládá z třapiny a bobulí, které ovlivňují budoucí chuť a jakost vína. V třapině jsou obsaženy třísloviny, část barviv, cukry, minerální látky a kyseliny. Bobule je vlastní surovina pro výrobu vína a skládá se ze slupky, dužniny a semen. Ve slupce je obsažen zbytek barviv, která v dužnině nenaleznete, kromě nich také kyseliny, cukry a třísloviny. Výjimkou jsou tzv. barvířky, což jsou vinné odrůdy obsahující barviva i v dužnině, která se využívají pro intenzivnější dobarvení červených vín, například Neronet. Ze semen se vyrábí jedlý olej a vinný tanin.

 

Sklenka na zdraví
Na základě lékařských výzkumů došli vědci k závěru, že pravidelná konzumace vína (muži – 4 dcl a ženy – 2 dcl denně) má příznivé účinky na zdraví. Mohou za to fenolické látky, například quercetin a katechin, které mají silné antioxidační a protizánětlivé účinky, rozpouští také nebezpečné krevní sraženiny. Téměř zázračný je resveratrol nacházející se ve slupkách jako ochranná látka proti plísním.
 
Tuzemská vína mají poměrně vysoký obsah resveratrolu a při pravidelném pití vína dochází k úpravě cholesterolu, tzn. snížení „nepřátelského“ cholesterolu LDL ve prospěch „zdravého“ cholesterolu HDL. Dále má protinádorové účinky a může se podílet na prodloužení délky života. To potvrzuje i tzv. „francouzský paradox“, který uvádí příklad na Francouzích, kteří holdují poměrně tučným jídlům, kouří a žijí ve stálém stresu, přesto je ve Francii poměrně nízké procento srdečně-cévních chorob a následných úmrtí na ně než v ostatních evropských zemích. Pamatujte, že v červeném víně je obsah fenolických látek vždy vyšší. Červené víno se také doporučuje ženám, které se pokoušejí otěhotnět, případně starším ženám v přechodu, protože fytoestrogen resveratrol vyrovnává množství pohlavních hormonů.

 

Pozvánka na závěr
Pokud jste si vzali tento článek k srdci, nezbývá než přikročit k praxi. Přijďte o víkendu 12. a 13. září do Botanické zahrady hl. města Prahy na tradiční Trojské vinobraní. Se skleničkou vína či burčáku v ruce se můžete slunit na Vinici sv. Kláry a poslouchat krásné moravské písničky. A pokud byste si rádi pořídili vinnou révu na zahrádku, příště si povíme, jak ji správně pěstovat.



reklama