Úvod > Novinky > Brněnské sídliště Lesná se brání developerským zájmům

Brněnské sídliště Lesná se brání developerským zájmům

Rubrika: Náš tip    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv autorky a o.s. Obzor
Brněnské sídliště Lesná se brání developerským zájmům

K nejstarším sídlištím v Brně patří sídliště Lesná. Je svým způsobem unikátní, postavené podle finského sídliště Tapiola v lesním prostředí, proto název Lesná. Projektové práce na něm byly zahájeny v roce 1960, tedy právě před padesáti lety, a o jeho výjimečnosti svědčí i fakt, že získalo dokonce i architektonickou cenu. Lidé zde bydlí v parku a velmi bedlivě si hlídají, aby nikdo nenarušoval okolí jejich domova…

 

Odborný seminář na téma Lesná zorganizovali zástupci pěti občanských sdružení, která na sídlišti spontánně v poslední době vznikla. V sálku restaurace Obzor, posledního vzorku občanské vybavenosti v sídlišti, se odpoledne 4. listopadu tísnilo na čtyřicet lidí a další postávali venku. Zúčastnili se potomci hlavního projektanta architekta Františka Zounka, urbanistka Nataša Zounková a její dcera, architektka Kateřina Mališová s podnětnými návrhy, co se sídlištěm dál. Z původního týmu přijel ze Švýcarska, kde trvale žije, nejmladší architekt Miroslav Dufek. Svoji představu obnovy Lesné přišli obhájit zástupci ateliéru RAW, představitelé Magistrátu města Brna, odboru územního plánování a rozvoje, náměstek primátora Martin Ander. Nechyběl ani vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje a nově zvolení zastupitelé městské části Brna-sever.

 

O vytváření občanské společnosti na Lesné a o identifikaci jejich obyvatel s prostředím už od prvních let existence hovořil přední brněnský sociolog profesor Ivo Možný, který zde rovněž bydlí.  Martin Maleček, předseda občanského sdružení Ježkova, které má na svém kontě výstavbu dětského hřiště a obnovu Čertovy rokle s unikátním divadelním amfiteátrem, horoval pro obnovení občanské vybavenosti a dostavbu Jižního centra, které pro nedostatek peněz zůstalo nedokončeno a nyní hrozí, že se stane obětí chaotické zástavby.

 

Developerské snahy jsou ovšem vedeny snahou po zisku. Nejjednodušší obětí přestaveb jsou právě objekty občanské vybavenosti, které přešly v rámci privatizace do soukromých rukou. A těm je jedno, jak se změní životní prostředí lidí, když se jim před okny postaví šestnáctipatrové domy. Jak to změní dopravní situaci na ulicích, které nebyly pro dnešní hustotu dopravy dimenzovány. Jestli mladé rodiny, které si zde koupí byty, budou mít kam dát děti do školky. Jestli bude stačit kapacita škol a kdo postaví hřiště.

 

Lesná mládne. To alespoň vyplynulo z příspěvku Evy Gregorové z Kanceláře strategie města Brna. První obyvatelé, kteří se sem stěhovali, jsou nahrazováni jejich vnuky, kteří mají malé děti. Za pár let se Lesná stane opět mladým sídlištěm se třemi základními školami, které nestačily, děti v nich chodily na směny.
 
Školy měly být původně čtyři, ale z finančních důvodů se postavily jen tři. Potvrdil to architekt Dufek, jehož úkolem v týmu bylo projektovat školy a školky. „Ta čtvrtá škola by se stavět nemusela, stačilo by ke každé stávající škole přistavit ještě jeden pavilon. Tehdy se počítalo se čtyřiceti dětmi ve třídě, tomu odpovídala i kapacita tělocvičny a kuchyně, to by dnes vyšlo,“ kalkuloval architekt. Nevěděl ovšem, že třetí škola byla přestavěna na taneční konzervatoř, a že v Lesné vlastně zůstaly jen základní školy dvě.

 

Lesná se rozšířila o sídliště Majdalenky. A nejen o ně. Staví se byty za původními hranicemi a v hustotě dnes obvyklé. A opět nikdo nemyslí na vybavenost. Majdalenky jsou plné mladých rodin, které čekají děti. Chybí školka, sportoviště, ale i chodníky, přechody či obchody. Na Lesnou se stahují děti z přilehlých vesnic, kde školská zařízení také chybí. Stále dál chátrá poliklinika, patřící městské části. Lidé se nemají kde sejít. Dokumentoval to i ten sálek, ve kterém se akce konala.
 
Řešením by měla být Územní studie, aktualizující předešlou z roku 1998, kterou nikdo nerespektoval. Přestože ji ještě dělal původní architektonický tým a marně se odvolával na autorská práva. Aby se tak znovu nestalo, měla by se Studie stát závazným dokumentem jako součást Územního plánu. Zde sehraje roli politická vůle nových zastupitelů. A občanská sdružení, která se netají tím, že budou osud Lesné i nadále pečlivě hlídat. Proto také podala návrh na Ministerstvo kultury, aby z Lesné byla památková zóna. Chránit by se měla především její urbanistická hodnota, jako dokument osvícenosti při budování prvního sídliště. A taky jako memento k tomu, jak to dopadlo s ostatními sídlišti.


Mohlo by se hodit


reklama