Úvod > Novinky > Nalijeme si čistého vína?

Nalijeme si čistého vína?

Rubrika: Souvislosti    Vyšlo:
Autor:    Foto: Templářské sklepy Čejkovice
Nalijeme si čistého vína?

V mém článku o víně chci psát přímočaře a k věci. Je ale důležité zmínit, že znalost vína, které má, tedy v lepších případech, svoji charakteristiku a nezaměnitelný rukopis vinaře, vás posune do vyšší ligy. Jeho správná konzumace tvoří základ břečťanové univerzity třetího věku a je důležitým společenským rituálem. Chcete li patřit k elitě, musíte ho umět nejen správně polknout, ale i rozpoznat a ocenit. Je pochopitelné, že výskyt falšovaného vína je něco jako skandální útok na kořeny civilizace - je  „příběhem pro média“. Jinak obecně vzato, falšované potraviny dnes představují vzkvétající průmyslové odvětví a raději bez komentáře je konzumuje kde kdo.
 
Četná odhalení nejakostních potravin nepřilákají větší pozornost veřejnosti, protože ta si už na náhražky zvykla.  Kdo si ještě vzpomene, že na trhu se objevila mletá paprika obohacena rozdrcenou cihlou. V tomto kontextu je víno exkluzivní komoditou a odhalení jeho nepravosti mediální lahůdkou. Inspektor vinařů má v tornistře maršálskou hůl. A kdo má hůl… Ano tento článek je o tom, jak si najít psa.  

 

Moravští vinaři šidí, a klamou tentokrát Templáři v Čejkovicích
Objeví- li se v tisku v krátké době již třetí skandální odhalení milionů litrů falšovaných značkových vín, zaslouží si to větší pozornost, než pouhé konstatovaní, že to je Moravě podobné a dávno jsme to o nich tušili. Nejde přece o trhové prodejce sezónního burčáku naředěného vodou. Možná si to hned nespojíte, ale ti lidé investovali miliony do náročných technologií, znalostí a komunikace. Léta těžce získávali důvěru a pověst svých odběratelů, přízeň znalců a úctu zákazníků. A to všechno jen proto, aby mohli realizovat  „velkou vinařskou loupež“, když každá láhev v oběhu byla dosud konkrétní vizitkou jejich důvěryhodnosti? Ztratili snad na Moravě rozum? Státní inspekce je příliš výsostnou institucí na to, aby přinášela jednoduchá a lehce pochopitelná vysvětlení. A proto místo senzačních dohadů o levných nákupech bůhvíkde  a drahých prodejích bůhvíčeho jsme se zeptali přímo u zdroje. 

 

Potravinářská inspekce informuje
Pokud se stejně jako Templáři i VINIUM nedávno bránilo, že nepodváděli a z jejich strany byl nákup hroznů v pořádku, je logická otázka, jak VINUM s odstupem času dopadlo. „Podváděli, nebo se sami stali obětí podvodu?“  A tady je odpověď:
„Prověřování, zda byl spáchán podvod a kdo jej spáchal, je věcí orgánů činných v trestním řízení, není to v kompetenci SZPI. Pokud se společnosti Vinium, ČVZ, Templářské sklepy Čejkovice cítí jako oběti podvodu ze strany dodavatelských společností, musí podat podnět k zahájení trestního stíhání.“ Konec citátu.

 

Potravinářská inspekce vysvětluje
Tak to zní hodně přímočaře.  Raději položíme ještě další otázku. „Znamená to, že SZPI odhalí pochybení a zveřejní výsledky šetření s nedohledným dopadem, i když výrobce vína sám je  obětí rafinovaného podvodu? A zde je upřesňující odpověď:
„Zákon o vinohradnictví a vinařství je postaven na objektivní odpovědnosti, tj. odpovědnosti za výsledek. Pokud SZPI zjistí, že do oběhu jsou uváděna vína (hrozny) neznámého původu, zakáže jejich uvádění do oběhu, nařídí stažení z oběhu a případně ve správním řízení rozhodne o uložení pokuty.“
 
Líbí se mi výraz „objektivní odpovědnost“. Za nezpochybnitelnou evidenci původu hroznů z deklarovaných vinic zodpovídá výrobce. Tečka. Proč podobnou sekerou nedisponuje justice, jela by jak po másle. Existuje tisíce důvodů proč sám pěstitel, nebo velkoobchod nepotvrdí prodej svého vína, když jde do tuhého. Je zbytečné je zde rozepisovat, protože co se tajení, polopravd a lží týče,  je  lidská fantazie bez hranic, a jak se zdá, zde i bez trestu. 
 
Potravinářská inspekce radí
Samozřejmě, že takový závazek přesné a exkluzivní evidence nárokuje rozsáhlé prověření každého prodejce, nebo dodavatele hroznů z mnoha stran a mnoha úhlů pohledu. Proto je třeba položit ještě důležitou otázku:
 „Mají vinařské firmy v rukou přesné nástroje na rychlé odhalení podvodného jednání dodavatele? Zvlášť, je li prodej úmyslným podvodem jak to uváděla  společnost VINIUM?“
 
A  takovou jsme dostali odpověď: „Vinařské firmy mohou komunikovat přímo s pěstiteli hroznů a dotázat se jich, zda hrozny z vinice s konkrétním registračním číslem prodali dodavatelské firmě, která je dále nabízí.“.
Přesně to ale vinaři dělají a přináší to tristní výsledky, vidíte sami. České tržní prostředí není tak vyzrálé, aby slovo dělalo muže. Kdejaký prodejce, nebo velkoobchod může mít dobré důvody, proč nejednat v souladu s dobrými obchodními mravy a užívá je. Oproti tomu výrobce nejen, že není vybaven technicky pro složité rozplétání jednotlivých obchodů, ale nemá ani příslušné pravomoci. (Ochrana osobních údajů, obchodního tajemství atd.)“

 

Potravinářská inspekce kontroluje (až konec řetězu) 
Dotazy končím otázkou, zda by nebyl trh s vínem více chráněn zákazem prodeje obchodníkům, kteří neprokáží zřejmý původ své (event. podvodné)  nabídky. Zdá se mi to účinnější. Ostatně, pokud nahlédnete do deklarované činnosti SZPI najdete tam, že provádí kontrolu v celém řetězci, od výrobních podniků, přes dovozce, přepravce a velkosklady až po prodej v obchodní síti.  Je prodej hroznů výjimkou? Určitě není, ale výsledky inspekcí na konci řetězu jsou bezesporu výživnější. Napadá mě geniální řešení, jak by se vinaři dostali pod ochranná křídla inspekce. Kdyby všechno víno, které vyrobí, také sami vypili. V duchu platné logiky, by se stali poškozenými spotřebiteli. A hůl by dopadala tam, kam má. 
 
My to komentujeme
Zásadní problém je v tom, že ačkoliv SZPI tvrdí, že není kompetentní v otázce posouzení, zda šlo či nešlo o podvod a na to máme stejný názor, přesně tak výsledek své kontroly - jako podvod -  definuje a zveřejňuje.  Ke dni vzniku tohoto článku je na Internetu 13 800 odkazů upozorňujících na klamavé jednání Templářských sklepů Čejkovice a nezjistitelný počet vyjádření a příspěvků jdoucích až k požadavku zakázat vinařům v Čejkovicích činnost.
 
Negativní kampaň je tendenčně laděná („vyrobila přes milion litrů vína neznámého původu, která na trh uváděla jako jakostní nebo odrůdová vína tuzemská“), přestože je to výrok založený jen na odhadu a neexistuje důkaz, že hrozny s nedostatečnou evidencí  jakostní a tuzemské nebyly. Z pohledu marketingu byla na značce Templářské sklepy Čejkovice způsobená škoda, kterou si každý umí reálně představit a to taková, že mnohokrát převyšuje to, co se vlastně stalo a za co byly Templářské sklepy řádně potrestány. A tady začíná fungovat přísloví o té zmíněné holi, nekompetentním trestu jaksi mimoděk, který působí skutečnou spoušť.



reklama