Úvod > Novinky > Rajhradský klášter - zmrtvýchvstání kláštera

Rajhradský klášter - zmrtvýchvstání kláštera

Rubrika: Souvislosti    Vyšlo:
Autor:    Foto archiv autorky
Rajhradský klášter - zmrtvýchvstání kláštera

Rajhrad je malé městečko u Brna, které se stářím osídlení zdá být starší než Brno samotné. S trochou nadsázky bychom mohli říct, že je tu přímá návaznost na Velkou Moravu, avšak kdo ví, co vzala voda a co bažiny nechtěly a přesto přijaly.

 

 

Jisté je, že za vznikem kláštera stojí břevnovští benediktini, někdy v létech 1045-48, a že první písemná zmínka o klášteru pochází z roku 1136. Podpora moravských knížat a olomouckých biskupů pomohla klášteru k rozvoji, ovšem poloha v rovině neumožnila účinnou obranu ve válkách. Přesto se mu vyhnuly války husitské, dokonce tu našli útočiště vyhnaní benediktini břevnovští, ale v 16. století budovy díky válečným střetům vyhořely a proboštství se poté neubránilo zrušení. 

 

 

Románskou původní podobu klášter ztratil v 18. století, kdy se přestavby ujal věhlasný architekt Jan Blažej Santini-Aichel a brněnský stavitel František Klíčník. Autory fresek byli Jan Jiří Etgens a Josef Winterhalter, soch Ignác Lengelacher, Ondřej Schweigel, Josef Brenek, Benedikt Edele a a Ignác Bergman, rajhradský řezbář. Obrazy namalovali: již zmíněný Jiří Etgens, také Josef Fürlich, František Preis, Matěj Šťastný a J. L. Šichan.
Přes expanzivní rozvoj patřilo probošství stále pod Břevnov, a to až do roku 1813, kdy se stal klášter samostatným. První opat, který zde působil, byl Augustin Koch. I po napoleonských válkách našel klášter prostředky k rozvoji interiérů, byla vybudována obrazárna i knihovna, archiv a přírodovědné a etnologické muzeum. Rajhradský klášter se stal centrem vzdělanosti.

 

 

Katastrofou bylo pro klášter ovšem 20. století. V roce 1950 bylo opatství zrušeno, klášter přepaden STB, řeholníci byli internováni v soustřeďovacích táborech a areál předán armádě. Jeho stav dokumentují fotografie, které byly vesměs pořízeny v roce 1990, kdy objekty převzali dva přeživší a zdecimovaní benediktini, P. Pavel a P. Benedikt. Pomoci se klášter dočkal nejprve z Břevnova a pak také z Rakouska a Německa. Pomohlo i ministerstvo kultury z peněz na záchranu památek.

 

 

Od roku 1997 působí v Rajhradě malá komunita benediktinů, kteří se snaží obnovit činnost i areál. „Dejte mi deset let“, požádal převor P. Augustin Gazda a dal se do práce.  Prvotní byla statika, narušená předchozími nevhodnými vodohospodářskými zásahy. Unikum kláštera je v tom, že byl založen v bažinách na dubových pilotech, které nesmí vyschnout. Potom teprve nastoupily rekonstrukce kapitulní kaple, kde se zřítil strop. Další byla obnova knihovny, depozitářů a badatelny. Hospodářským budovám také hrozilo zřícení, ale podařilo se ho zastavit. Následovala nová elektroinstalace, osvětlení a ozvučení chrámu, oprava střech.

 

 

Významné bylo propojení kláštera s Památníkem písemnictví na Moravě, který je pobočkou muzea Brněnska, a který byl otevřen v prostorách kláštera v roce 2005. Je zde literární muzeum, které zpřístupňuje knižní fond benediktinské literatury, který čítá na 65 tisíc knih a také pořádá výstavy. Zahrnuje díla od počátku Velkomoravské říše, je tu dílo J. A. Komenského a katolického baroka a díla předobrozeneckého období. Vedle toho zde lze potkat osobnosti písemnictví 19. a 20. století na Moravě, zejména T. G. Masaryka, bratry Mrštíkovy, Vítězslava Nezvala, Jana Skácela či Milana Kunderu a další známé osobnosti spjaté s rozvojem Moravy.

 

 

 „Ora et Labora“ stále platí a my toto heslo dodržujeme,“ ujišťoval převor na vernisáži výstavy o historii kláštera, kterou připravilo brněnské Diecézní muzeum v Brně ve spolupráci s Památníkem písemnictví na Moravě a která byla otevřena v kryptě Katedrály sv. Petra a Pavla v Brně. Návštěvník zde najde skvosty sochařské i malířské, stejně jako fotografie, dokladující apokalypsu v roce 1990.  Je tu nádherně iliminovaný  Antifonář a Žaltář královny Elišky Rejčky a barokní modely plastik Petra a Pavla a výstavě dominuje portrét probošta Pirmuse se Santiniho plány v rukou. 

 

 

Tvorba Santiniho je jádrem výstavy a jsou tu proto plány a modely, které akcentují světelnou symboliku chrámu. „Výstava je založena na kontrastu, je o světle a o tmě. A o tom, že i tupá moc se zastaví před zničením geniální duchovní památky, jakou je Santiniho přestavba klášterní knihovny,“ upozornil ředitel Diecézního muzea Karel Rechlík. Výstava trvá od 1. července do 18. září 2011 a přímo vyzývá návštěvníky také k návštěvě areálu kláštera v Rajhradě, kde mohou srovnat, jak klášter vypadá dnes.

 


Mohlo by se hodit


reklama