Úvod > Novinky > Výstava Bohuslavy Olešové i Pavla Baňky v Domě umění je retrospektivní

Výstava Bohuslavy Olešové i Pavla Baňky v Domě umění je retrospektivní

Rubrika: Za kulturou...    Vyšlo:
Autor:    Foto archiv autorky
Výstava Bohuslavy Olešové i Pavla Baňky v Domě umění je retrospektivní

Výstava, která byla 20. září otevřena v brněnském Domě umění a je možné ji vidět až do 6. listopadu, je realizována k životnímu  jubileu  obou autorů, je tedy výstavou retrospektivní. Princip neurčitosti je název výstavy Bohuslavy Olešové, výstava Pavla Baňky o patro výš v Procházkově síni má název Nejen Marginálie. 

 

 

Umělec je člověk vnímavý daleko víc, než ostatní lidé, v případě Bohuslavy Olešové je to však vnímavost výjimečná. Disponuje schopností převtělit vnímané energie do výtvarného artefaktu, přesvědčivostí sdělení svého pocitu, stejně jako technickými a výtvarnými kvalitami. Prodírá se ke spodním vrstvám zářivě barevných ploch, proškrabáváním povrchu malby naznačuje zraňování a dobírá se k podstatám lidského bytí. Za jeden z prioritních činitelů ovlivňujících lidský život považuje energii, proto má barevnost jejích prací symbolický význam.  Modrá představuje nekonečno, žhavé žluté, oranžové a rudé odstíny, rotující a překrývající se silokřivky evokují na vše působící sluneční energii.

 

 

„Já se inspiruji kosmem, existuje taková teorie strun, která mne inspirovala. Ty struny proudí přes celý vesmír a někde se spojují. Základem je, že se jako člověk narodíme do určitých daností, které musíme respektovat, třeba to, jakou máme krevní skupinu, že musíme jíst, spát… je to taková past, ze které se nevymaníme. Ty naše zkušenosti se překrývají a navazují na kosmické sféry. A ty se snažím přenést do svých obrazů,“ vyznala se umělkyně.

 

 

Za nejdůležitější ze všech energií považuje autorka energii sluneční, která je základní podmínkou naší existence, na kterou se veškeré energetické silokřivky napojují. Z ní čerpá i energii ke své práci a zdá se, že je to i její recept na stále dobrou náladu, kterou překypuje. Energie, které kolem nás existují, přímo přitahuje a převtěluje je do svých obrazů. Otázku, jestli přijímá jen energie pozitivní, či jestli je generátor, který i z těch negativních vytěží pozitivní náboj, neumí zodpovědět. Bohuslava Olešová je takové brněnské sluníčko, které svítí po celý rok.

 

 

Marginálie Pavla Baňka
Pavel Baňka je fotograf, který se od 80. let stále vrací k tématu Marginálie a stále se mu daří ho obohacovat. Protínají se tu dvě tematické kategorie, sociální rozměr člověka a architektury jeho prostředí. Právě strukturování těchto okruhů a jejich zákonitého prolínání tvoří potom hraniční přechody do dalších prezentovaných souborů a cyklů.

 

 

„Cyklus referuje o skrytém alternativním lidském prostředí, v kterém čas je rozpouštěn v kratochvilné, „doufající“ tvůrčí práci „pro sebe“. Víkendy se tu mění v „rituál kreativity“ (igelity na jahodách, skleník ze zavařovacích lahví, zdobení altánku), volný čas se překrývá s vírou ve vlastní místo na slunci, s vírou v opodstatněnost, smysl a svébytnost existence,“ sděluje kurátor výstavy.

 

 

Pro Pavla Baňku je příznačná fascinace prázdným prostorem. Z bývalé dětské nemocnice tu zbývají pouhé „stopy provozu“ a totéž nachází v opuštěných zahrádkách. Co platí dostředivě v lidské architektonizaci prostoru a jeho „mapování“, to odstředivě mizí ve volném prostoru přírodních živlů. A to objevuje Pavel Baňka ve svých fotografiích.


Mohlo by se hodit


reklama