Úvod > Novinky > Nový muzikál v Brně – Divá Bára

Nový muzikál v Brně – Divá Bára

Rubrika: Za kulturou...    Vyšlo:
Autor:    Foto: archiv MDB
Nový muzikál v Brně – Divá Bára

Městské divadlo Brno uvedlo nový muzikál z dílny dvou brněnských autorů, nedávno jubilujícího skladatele Miloše Štědroně a dramatika Milana Uhdeho. Očekávaný titul měl neočekávaný ohlas. Skutečně se povedl a líbil. Na scéně je umělecky čisté a srozumitelné dílo, které ctí lidovou tradici i klasický odkaz Boženy Němcové.
 
Dramatik Milan Uhde si ovšem Němcovou poněkud upravil do podoby, která víc vyostřuje mezilidské vztahy a dopsal pointy, které u Němcové jen tušíme. Bára tu nemá podivný původ proto, že se narodila v poledne a prý ji vyměnila polednice. Je biologickou dcerou místního starosty, který běhal za její mámou a otec Jakub je jen ten, který to vše zakryl. Máma Báry umřela až po osmi letech a tak ještě stačila dceru naučit znát byliny, proto je i ona považována za čarodějnici. Ale především je jako jediná ve vesnici svá a upřímná, není pokrytec a nelže a hlavně se ničeho nebojí. Jako krásná bezprostřední holka je tajně milována všemi, básníkem a budoucím farářem Ondřejem, stejně jako svým trýznitelem Pavlem.

 

 

Vesnické obyvatele Uhde nijak nešetří. Vykresluje pokřivené charaktery, hloupé pokrytce, náboženské fanatiky, kteří se v lásce k bližnímu neštítí ani lynčování a vraždy nevinné mladé dívky. Farář je chytrý, ale populistický, chce vyjít se všemi, avšak Báře rozumí. Ani starosta není ušetřen autorovy kritiky, je to zbabělec, i když má Báru jako dceru rád. Bářina kamarádka Eliška, kvůli které málem Báru upálili, se bojí všeho, ale nakonec vše přizná. Správce Sláma není překvapením, jen jedná rychleji, než u Němcové. Stačil požalovat u knížete a chrabrý myslivec je za vysvobození a záchranu Báry zbaven místa. Zbývá už jen euforická píseň o naději na šťastnou společnou budoucnost kdekoli na světě…

 

 

Představitelkou Báry je mladičká Andrea Březinová, která okouzluje nejen mládím a krásou, ale i divokostí a odvahou. Její přítelkyně Eliška je v podání Marty Prokopové zdrženlivá a čistá, jsou to dva protipóly čisté dívčí krásy. Farář Jana Mazáka je kouzelně vypočítavý a pokrytecký, jen intonace není jeho silnou stránkou. Postava starosty v podání Igora Ondříčka je silácká, ale vzbuzuje až lítost, jak neumí dát průchod lidskosti pro strach. Obdivuhodný výkon podává záporák Viktor Skála v roli správce Slámy. Nadutý a tvrdý, splaskává u hřbitovní zdi, ale skvěle cifruje. Ondřej Vlček je v podání Vojtěcha Blahuty roztomile naivní, Aleš Slanina v roli Pavla až moc přehrává nešťastně zamilovaného tvrďáka. Ostatní postavičky doplňují lidské panoptikum, jen myslivec Stanislava Slováka je odtažitý a nevýrazný, nezbyla na něho příležitost se projevit.

 

 

Režie se ujal slovenský režisér Juraj Nvota.  Pracuje s herci v jednoznačných vztazích a vytváří dynamické divadlo s efektními zvraty. Scéna Tomáše Rusína je jednoduchá a přehledná, vytváří ze dřeva velké čisté plochy, které jsou rychle a jednoduše posouváním vyměnitelné a doplněné filmovými animacemi Petra Hlouška. Spolu se stylizovanými, lidovými kostýmy Zuzany Štefunkové-Rusínové je tak na jevišti vytvořena čistá iluze. Skvěle působí stylizace ovcí a hus na tanečnicích. Hudba Miloše Štědroně vychází z lidové písně, je ryzí a vroucí, bezprostředně přechází v popová čísla a zase se vrací k folklóru. Nechybí jí melodičnost a dějová nosnost.
 
V instrumentaci rozšiřuje Štědroň lidový orchestr se smyčci, bicími a cimbálem o kytary, klávesy a dechové nástroje a vytváří bohatou barevnou paletu, kterou citlivě kreslí dirigent Karel Cón. Je třeba vyslovit pochvalu zvukařům, kteří pracovali s citem k lidové písni a šetřili sluchové orgány diváků.  Nejsilnější složkou představení je po hudbě choreografie Hany Litterové. Je svěží, dynamická, posouvá děj vpřed a není popisná, přestože přivádí na scénu tančící husy i ovce.

 

 

Muzikál na motivy Boženy Němcové je skvělý nápad, který se povedl. Na jevišti Městského divadla Brno je tak titul, který potěší každou generaci a té mladé přiblíží českou historii lépe, než ta nejlepší učebnice či povinná četba.

 


Mohlo by se hodit


reklama