Úvod > Novinky > Letní slavnosti staré hudby přinesou opět pestré a objevné zážitky

Letní slavnosti staré hudby přinesou opět pestré a objevné zážitky

Rubrika: Za kulturou...    Vyšlo:
Autor:    Foto: Letní slavnosti staré hudby
Letní slavnosti staré hudby přinesou opět pestré a objevné zážitky

Objevné výlety za hudbou 16. až 18. století s předními zahraničními i domácími interprety nabídne další, již 13. ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. A na co všechno se můžete těšit…
 
 
Rozmanitý program od 19. července do 6. srpna obsáhne španělské baroko, lyriku středověkých trubadúrů, ozvuky portugalského fada, slavné instrumentální koncerty německých mistrů, barokní taneční hudbu z jižní Evropy, virtuózní skladby z doby Boccacciova Dekameronu či perly anglické barokní opery. V programu nechybí ani scénický projekt - žertovná hudebně-dramatická adaptace Cervantesova Dona Quijota. Letní slavnosti lákají své návštěvníky opět do unikátních historických sálů na Pražském hradě, do Novoměstské radnice, zámku Troja či kláštera sv. Anežky České

 

 

Do Prahy zavítá například portugalské trio Os Músicos do Tejo, uhrančiví bratři Zapicové a Forma Antiqva ze Španělska, špičková polská sopranistka Olga Pasiecznik či francouzsko-česko-slovenská divadelní formace Compagnie Scapinove.
 
Dramaturgie letošního ročníku s mottem „Metamorphosis“ se soustředí na motiv proměny jako na všudypřítomný, jednotící rys dějin západní hudby. Odkazuje k jeho nesčetným hudebním, literárním i výtvarným zpracováním, ať už ve smyslu přímé inspirace ovidiovskou tématikou v textech vokálních skladeb, nebo ve smyslu formální proměny hudebních žánrů a stylů, jejich vzájemného kontrastu a prolínání.
 
Zahájení letošního ročníku Letních slavností staré hudby vévodí hispánský temperament. První festivalový večer proběhne nanejvýš případně ve Španělském sále Pražského hradu, 19. července zde proslulý soubor Forma Antiqva sehraje dramatizaci slavné španělsko-francouzské bitvy u Pavie (1525). V programu nazvaném Batalla představí výbušnou hudbu Španělů Antonia Cabezóna, Sebastiána Aguilery de Heredia, Pabla Bruna a italské raně barokní skladby Adriana Banchieriho, Marca Uccelliniho a Andrei Falconieriho.

 

 

Strhující večer prodchnutý hudebními vzpomínkami na 17. a 18. století slibuje v Míčovně Pražského hradu, která byla dějištěm turnajů v pozdně renesančním tenisu a badmintonu, trojhra s názvem Fandango. 21. července v podání brilantních bratří Zapiců: Pablo – barokní kytara, Daniel – teorba, Aarón – cembalo a varhany zazní toccaty, passacaglie, folíe a zejména bujará fandanga velkých španělských mistrů José Blasca de Nebra, Santiaga de Murcia nebo Diega Ortize.
 
V duchu jižanské citovosti proběhne také večer věnovaný portugalskému národnímu klenotu zvanému Fado – 30. července v zámku Troja. Strhující, rafinovaný program ansámblu Os Músicos do Tejo v čele se sopranistkou Anou Quintans umožní návštěvníkům sledovat předromantické kořeny tohoto tradičního baladického žánru, jenž byl v loňském roce zapsán do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.
 
25. července rozezvučí Rudolfovu galerii na Pražském hradě klasická díla velikánů J. S. Bacha, A. Vivaldiho a G. Ph. Telemanna, a to v podání nejúspěšnějšího barokního orchestru dneška, Akademie für Alte Musik Berlin. Název programu – Rozum a Cit – poukazuje nejenom na kontrasty mezi německým řádem a italskou spontaneitou, ale také na stylové a náladové proměny v rámci díla samotného Bacha, od citové struny zaznívající v jeho Suitě h moll po harmonii řádu v Braniborském koncertu č. 5.

 

 

Hudba, zpěv a tanec, ale také stíny, loutky a masky – to vše nabídne francouzsko-česko-slovenská Compagnie Scapinove, jež rozehraje dobrodružství důmyslného rytíře Dona Quijota de la Mancha (Don Quixote). Prázdné jeviště divadla ABC se 1. srpna vmžiku zaplní postavami oživlými v podání tří herců-komiků. Před zraky diváků se v nespoutaném rytmu odvine široká škála stylizovaných gest a kostýmů, příčesků a vycpaných břich. Těsná souhra hudebníků a herců osnuje předivo této vskutku důmyslné verze jednoho z nejslavnějších vyprávění všech dob. 
 
Velkolepé zakončení festivalu slibuje program s podtitulem „sláva anglické barokní opery“, plánovaný na 6. srpna ve Španělském sále Pražského hradu. Velká Británie byla v 17. a 18. století významným hudebním střediskem. Zásluhu na tom měli především Henry Purcell a Georg Friedrich Händel, který v Londýně dlouhodobě působil. Árie těchto dvou velikánů zazní v podání dvou špičkových evropských sopranistek – Hany Blažíkové a Olgy Pasiecznik. Rezidenční soubor Collegium Marianum je nejenom doprovodí, ale přidá například i části z Händelovy Vodní hudby či Hudby pro ohňostroj. Španělský sál se alespoň na krátký čas promění v onen Kouzelný ostrov, o němž zpívá Venuše v Purcellově opeře Král Artuš.

 

 

Letošní dramaturgie Letních slavností staré hudby představuje metamorfózy z mnoha různých úhlů: od metafory a divadelní přeměny v Purcellově Královně víl nebo Cervantesově Donu Quijotovi k stylistickým proměnám v hudbě velikánů německého a italského baroka (projekt Rozum a cit). Program si všímá také přerodu ve středověké hudbě, a to během večera nazvaném Cansó de la crozada, kdy zazní hudba francouzských trubadúrů (27. července, klášter sv. Anežky České), a v projektu Tre fontane (2. srpna, Novoměstská radnice), který představí virtuózní skladby z doby vzniku Boccacciova Dekameronu.
 
Více na www.letnislavnosti.cz


Mohlo by se hodit


reklama