Úvod > Novinky > Funky styl Tobiase Rehbergera

Funky styl Tobiase Rehbergera

Rubrika: Dekorace    Vyšlo:
Autor:    Google+  Foto: Tobiáš Rehberger
Funky styl Tobiase Rehbergera

Umíte maskovat svoje věci, prostory, činy, sebe? A daří se vám to stejně jako německému designerovi Tobiasovi Rehbergerovi? Z jeho prací se totiž zatočila hlava už mnohým z nás… 
 
Maskování, o kterém dnes bude řeč, se používalo kromě jiného také během první světové války na lodích jako speciální krycí efekt k oklamání nepřátel. Anglické královské loďstvo dokonce najalo umělce, kteří vyvinuli jakési mihotající se vzory založené na uměleckém směru zvaném kubismus. Ty pak malovali na trup lodí s předpokladem, že tak ztíží protivníkům určení pozice, kurzu a rychlosti, a to hlavně proto, že když chtělo jedno plavidlo vystřelit torpédo na druhou pohybující se loď, bylo pro něj nezbytné vypočítat, kde by se protivník mohl nacházet, až ho střela dostihne.  
 


 

 

Z toho důvodu nebylo účelem maskování udělat loď neviditelnou, ale zabránit pozorovatelům právě v přesném určení její pozice a rychlosti. Jak dokazují fotografie takových lodí, šlo jen velmi těžce zjistit směr, kterým se takto pomalovaná loď ubírala. Angličané nazývají tuto maskovací techniku ,,dazzle painting“, maskovací nátěr, Američané trefněji ,,razzle-dazzle“ nebo-li podvod. Dnes se tato technika hodně používá v automobilovém průmyslu a samozřejmě s ní kouzlí také řada umělců.

 

Jedním z nich je i Tobias Rehberger, který takto originálním způsobem vyzdobil svůj bar La Biennale v italských Benátkách. S černými a bílými proužky, zrcadly a všemi ostatními druhy  psychedelických vzorů, které kompletně pokrývají podlahu, zdi, užitné předměty, nábytek a další vybavení, narušuje vnímání pozorovatelů do takového rozsahu, že se tito cítí později zcela destabilizováni – zbaveni veškeré orientace.  Každý, kdo zde stráví určitý čas, je virtuálně zcela oslněn všemi těmi zářivými ornamenty, hrou s iluzemi, které do sebe nikdy nezapadnou jako dokonalá skládačka, ale naopak se rozbijí na tisíc dalších střípků.

 

 Dovnitř vstoupíte jako hladoví či žízniví a během chvilky se budete cítit jako opilí i bez slzy alkoholu. Jenže to ne vy, ale prostor, který vás obklopuje, tančí kolem opileckými kroky až se vám se okolní svět zdá doslova roztřesený. Právě tato situace úzce souvisí s původním záměrem maskování, a sice tak trochu překroutit realitu, v jejímž výsledku by vám pak některé věci měly zůstat skryty. V konceptu La Biennale tak není mysl schopna oddělit tyto bláznivé vzory, ani najít v nich vlastní realitu či vzor.  Nicméně zážitek je to na výsost zajímavý…


 


Mohlo by se hodit


reklama